Česko vydalo dva podezřelé Rusy

Česko vydalo dva Rusy podezřelé z vraždy. Jurij Birjučenko a Viktor Kudrjašov, označovaní za zvlášť nebezpečné zločince, odletěli s ozbrojeným doprovodem a pod dozorem Interpolu z Prahy běžnou linkou. Podle ruských médií jsou podezřelí z vraždy ruské liberální političky Galiny Starovojtovové. Po příletu na ně čekala vazba. Na moskevském letišti Šeremeťjevo prošli kolem novinářů se skloněnou hlavou. Na zádech nesli velké pytle. Předpokládá se, že později budou převezeni do Petrohradu.

Tamní prokuratura podle moskevské odbočky Interpolu obvinila 37letého Birjučenka a 26letého Kudrjašova z účasti ve skupině organizovaného zločinu, z páchání vražd na objednávku, nezákonného držení zbraní a výbušnin a z dalších těžkých zločinů. Mluvčí Interpolu Igor Cirulnikov ale zároveň upozornil, že Interpol nemá informace o jejich účasti na vraždě Galiny Starovojtovové v roce 1998.

Informace o tom, že jsou oba deportovaní podezřelí z vraždy političky, však zatím žádné oficiální ruské zdroje nepotvrdily. Správa Federální bezpečnostní služby pro Petrohrad a Leningradskou oblast to ale přímo nepopřela, když uvedla, že jde o předčasné závěry a že jejich účast na vraždě bude možné posuzovat teprve poté, až budou převezeni do Petrohradu a podrobeni dalšímu vyšetřování.

Náčelník petrohradské kriminální policie Alexandr Smirnov přitom popřel, že by šlo o hlavní podezřelé z vraždy liberální političky.

Podle listu Vremja Novostěj Starovojtovovou 9. listopadu 1998 zastřelil na schodišti jejího domu v Petrohradě právě Birjučenko. Pistolí Agram 2000 údajně také zranil jejího asistenta. Kudrjašov, převlečený za ženu, mezitím hlídal.

Podle informací Interpolu Birjučenko a Kudrjašov patřili do skupiny Vladimira Borisova, která vznikla v roce 1997 na základě soukromé bezpečnostní agentury Falkon. Patřilo do ní zhruba dvacet lidí, většinou bývalí příslušníci zvláštních oddílů policie. Kudrjašov údajně řídil tým zhruba deseti nájemných vrahů.

Birjučenko, známý pod přezdívkou Tankista, byl důstojníkem ruské armády. Z ní byl propuštěn za vraždu dvou vojáků: jednoho zastřelil, když mu odmlouval, a druhého přejel tankem. Dostal prý podmíněný trest. 

Šéf bandy Vladimir Borisov a 15 členů skupiny policie zatkla v roce 1998. Koncem loňského roku začal soud. Prokurátura avšak údajně zapomněla prodloužit rozhodnutí o jejich zatčení a třináct jich bylo propuštěno.

Podezřelí prchli do Česka
Po Kudrjašovovi a Birjučenkovi bylo vyhlášeno pátrání. Oba však uprchli do České republiky. Zadrženi byli v Praze v prosinci 1999 na základě žádosti ruského Interpolu. Rusko svou žádosta podle mluvčí českého ministerstva spravedlnosti Ivy Chaloupkové zdůvodnilo tím, že v Rusku jsou oba trestně stíháni mimo jiné pro vraždy,  vydírání, únosy, organizování zločinecké skupiny, nelegální získávání a přechovávání zbraní.

Ani Kudrjašov ani Birjučenko podle Chaloupkové se svým vydáním do Ruska nesouhlasili. proto rozhodoval soud. Městský soud v Praze na sklonku roku 2000 rozhodl, že vydání je přípustné. Oba podali stížnost, kterou zamítl vrchní soud. Oba si také zažádali o azyl, ten jim ale nebyl udělen.

Birjučenko si stěžoval na porušování svých práv i u Ústavního soudu. Soud ale stížnost zamítl. "Jakmile tato řízení skončila  ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš svým rozhodnutím ze dne sedmého ledna letošního roku povolil jejich vydání k trestnímu stíhání do Ruské federace," řekla Chaloupková.

Galina Starovojtovová (52), vlivná poslankyně zastupující ve Státní dumě, dolní komoře ruského parlamentu, liberální opozici, působila jistou dobu jako poradkyně někdejšího ruského prezidenta Borise Jelcina pro etnické otázky. Později byla spolupředsedkyní strany Demokratické Rusko. V listopadu 1998 byla zastřelena na schodech svého domu v Petrohradě z pistole a ze samopalu. Její asistent byl přitom vážně zraněn. Zavraždění Starovojtovové ruskem otřáslo. 

V lednu 1993 Starovojtovová zasáhla i do české politiky, když  veřejně informovala o hypotéze, že za smrtí bývalé vůdčí osobnosti Pražského jara 1968 a předsedy Federálního shromáždění  ČSFR Alexandra Dubčeka mohly stát zájmy bývalé sovětské tajné služby KGB.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video