Česko váhá podpořit zásah v Iráku

  • 169
Opatrný a zdrženlivý je postoj české politické scény k hrozící válce v Iráku. Jediná ODS ústy místopředsedy Jana Zahradila nevyloučila podporu americkému zásahu coby krajní variantu. Stejně jako vládní koalice však upřednostňuje mírová řešení a nutnost návratu zbrojních inspektorů do Iráku. Otázku účasti české vojenské jednotky v možném konfliktu považují politici za předčasnou.

Ministerstvo zahraničí razí postoj, že vojenská operace proti zemi diktátora Saddáma Husajna není optimálním řešením, ale je potřeba přinutit Bagdád, aby umožnil návrat zbrojním kontrolorům OSN.

Podle šéfa diplomacie Cyrila Svobody (KDU-ČSL) je důležité, aby jakýkoliv vývoj ohledně Iráku byl kryt Washingtonskou smlouvou, rezolucí Rady bezpečnosti OSN nebo rozhodnutím Evropské Unie.

"To znamená, aby jakákoliv operace, která bude v této oblasti, byla operace alianční nebo koaliční," citovala slova ministra Cyrila Svobody na jedné z porad Dana Pavlousková z tiskového odboru úřadu.

Militantnější je ministr obrany Jaroslav Tvrdík (ČSSD). "Je to pravděpodobně proto, že jsem ministr obrany, mám dvě zpravodajské služby a mám blíže k informacím, které považuji za závažné," řekl Tvrdík.

Maximální využití jiných než vojenských postupů schvaluje také premiér Vladimír Špidla. "ČSSD sdílí postoj s dalšími evropskými sociálně demokratickými stranami," uvedl tiskový mluvčí ČSSD Jiří Hron.

Ze členů Evropské unie dosud vyjádřila jasný souhlas se zásahem Američanů v Iráku jen Velká Británie. Většina dalších zemí se staví proti útoku a požaduje, aby Bagdád respektoval rezoluce OSN. "Sociální demokracie zastává a prosazuje myšlenku nešíření jaderných a jiných zbraní hromadného ničení," podotkl mluvčí ČSSD.

Český arabista Jaroslav Bureš jako jediné možné spojence Američanů nyní vidí Izrael a možná Turecko. "Pro útok na Irák rozhodně není vhodná mezinárodní situace, a to zejména kvůli eskalujícímu blízkovýchodnímu konfliktu a neochotě okolních zemí připojit se," podotkl pro agenturu ČTK Bureš.

KRIZE IRÁK - USA

Irák čeká na zázračné řešení krize

Scénářů útoku USA v Iráku není mnoho

Irák zahájil přípravy na válku

předchozí vývoj

Jedinou stranou, která přímo nevyloučila podporu vojenského zásahu USA v Iráku, je Občanská demokratická strana. "ODS je tradičně orientována atlanticky a není příznivcem kopírování politiky Evropské unie za každou cenu. Proto tento zásah jako krajní variantu nevylučujeme," řekl místopředseda ODS Jan Zahradil.

Pokud Česko podpoří americký útok, do konfliktu s Irákem by se mohla zapojit česká armáda. Nejčastěji se hovoří o protichemické jednotce, která se osvědčila během války v Perském zálivu v roce 1991.

"Česká republika, respektive armáda, zatím nebyla požádána o spoluúčast na vojenské operaci proti Iráku," odmítl za ČSSD jakékoliv spekulace tiskový mluvčí Hron.

"Otázka je zcela předčasná, nicméně v současné době bychom především museli uvážit naše rozpočtové možnosti. Vzhledem k povodňovým škodám by bylo zřejmě nezbytné naši účast v zahraničních misích zredukovat," soudí místopředseda ODS Jan Zahradil.

"Má-li být sesazen Husajn, neobejde se útok bez pozemní operace. A to znamená ohromné riziko a stres, že Husajn použije jaderné, chemické či biologické zbraně," řekl ČTK bývalý velitel české protichemické jednotky Jan Valo.

Případné vyslání protichemické jednotky by musely posvětit Poslanecká sněmovna i Senát, pokud by se jednalo o misi delší než šedesát dnů. Ke schválení kratší akce stací rozhodnutí vlády bez hlasování parlamentu.

"Taková operace by byla pod zcela jiným mandátem, než pod jakým působí od března v Kuvajtu naši chemici," podotkl pro ČTK další místopředseda ODS Petr Nečas, který také upřednostňuje mírové řešení.

Předseda Valného shromáždění OSN Jan Kavan tvrdí, že o hrozbě útoku na Irák zatím nelze hovořit. Kavan doufá, že Saddám Husajn nakonec návrat zbrojních inspektorů povolí.

S útokem USA jako možnou hrozbou musí počítat i české velvyslanectví v Iráku. Na zastupitelském úřadu pod vedením Evy Drdákové pracuje šest lidí. K dispozici mají obecné plány pro evakuaci, které počítají s odjezdem na nedaleké české ambasády v syrském Damašku nebo jordánském Ammánu.

Irácký prezident Saddám Husajn sedí v křesle ve svém sídle v Bagdádu. (2. září 2002)


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video