Hybášková uvedla, že by se měla do Bagdádu přemístit v neděli odpoledne, ale že z bezpečnostních ohledů se o organizaci akce její účastníci dozvídají postupně.
Zatím není podle ní jasné, zda konference začne dnes večer nebo až v pondělí, stejně tak, na kterém místě v Bagdádu se uskuteční.
"To se dozvíme postupně," řekla česká velvyslankyně. "Snad setkání skončí zítra (v pondělí), ale pochybuji."
Pozvaná česká delegace má předávat zkušenosti s přechodem od totality k demokracii, ale Hybášková zdůraznila, že "jde především o iráckou záležitost". Cílem je snaha o přechodnou iráckou vládu - nechat Iráčany mluvit, prohlásila.
Setkání, které organizuje americké ministerstvo obrany a jeho Úřad pro obnovu a humanitární pomoc vedený penzionovaným generálem Jayem Garnerem, se zúčastní 300 až 400 iráckých představitelů. Jsou to duchovní, kmenoví náčelníci, intelektuálové, ale i bývalí vojáci, řekla česká velvyslankyně.
Garnerova zástupkyně Barbara Bodineová dnes v Bagdádu oznámila, že na pondělním setkání by mělo začít vznikat nové vedení Iráku.
Konference by měla být podle ní reprezentativnější než první setkání iráckých frakcí 15. dubna v jihoiráckém městě Ur, kde bylo asi 100 lidí.
Bodineová však zdůraznila, že i tato konference bude především spíše organizační schůzkou, než politickým setkáním.
Pozvání do Bagdádu znamená ocenění ČR
"Pozvání na konferenci je výrazem ocenění za konzistentní postoje české vlády i ministerstva zahraničí k operaci v Iráku," řekl iDNES Kolář.
Na konferenci byly přizvány ty země, které se účastnily vojenských operací v Iráku.
Polsko se podílelo na bojích v přístavu Umm Kasr; Španělsko útok Britů a Američanů proti režimu Saddáma Husajna v Iráku výrazně diplomaticky podporovalo a Austrálie do Iráku vyslala 2000 vojáků a vojenskou techniku.
Podle Hybáškové polská účast souvisí i s tím, že polské velvyslanectví zastupovalo po 12 let americké zájmy v Iráku v době, kdy USA neměly s režimem Saddáma Husajna diplomatické vztahy.
Česká republika nedávno v jihoirácké Basře uvedla do provozu polní nemocnici, situaci v Kuvajtu monitorovali během války čeští vojenští chemici.
Konference má podle Koláře napomoci vzniku přechodné vlády po pádu diktátorského režimu Saddáma Husajna.
Česko plánuje další humanitární pomoc
Česká vláda bude v pondělí také rozhodovat o tom, zda vyčlení necelých 400 milionů korun na první fázi obnovy Iráku a další humanitární pomoc.
Šéf české diplomacie Cyril Svoboda má ve stejný den oznámit jméno člověka, který by měl v příštích dnech odcestovat do Iráku a působit zde jako koordinátor v Úřadu pro rekonstrukci a humanitární pomoc.
