Vyplývá to z dosud nepublikovaných výsledků evropské studie ESPAD, kterou MF DNES získala.
„I pro nás to byla pozitivní zpráva, že se trend obrátil a nedochází k nárůstu, jako tomu bylo od 90. let. Podle informací z jiných studií bude tento trend pokračovat,“ říká autorka studie ESPAD Pavla Chomynová z Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti.
Zkušenost 16letých Čechů s drogou
Zdroj: Studie ESPAD, 5074 respondentů |
A jak si pokles zájmu o marihuanu vysvětluje? „Je dobře dostupná, mládež to neláká, už ji nevnímají jako něco zakázaného, co by museli nutně vyzkoušet,“ míní Chomynová.
Na druhé straně právě dostupnost této „lehčí“ drogy může za stále vysoký počet nedospělých kuřáků.
„Konopí je v českém prostředí vnímáno natolik liberálně, že se ve společnosti začíná přiřazovat k alkoholu a cigaretám. Přitom pro dětský mozek představuje pravidelné užívání konopí opravdové zdravotní riziko,“ varuje přednosta Kliniky adiktologie ze Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF UK Michal Miovský.
V Česku pokles, v některých krajích nárůst
V osobní zkušenosti s tvrdými drogami se česká mládež ukrývá v evropském průměru. Ve srovnání s marihuanou je také okusilo výrazně méně studentů či učňů: halucinogeny, jako je LSD, kolem pěti procent, nejnebezpečnější pervitin či heroin užila či užívají ne víc než dvě procenta.
A i tady oproti předchozím letům čísla klesají. Například u taneční drogy extáze, pervitinu a heroinu spadla oproti roku 1999 na třetinu. První zkušenost s drogami se totiž podle studie začala posouvat do vyššího věku, zejména mezi „chytřejšími“ dětmi s lepším rodinným zázemím.
„Když to velmi zjednoduším, nejmenší zkušenosti s návykovými látkami uvádějí studenti gymnázií, největší studenti odborných učilišť,“ vysvětluje autorka studie Chomynová.
Studie odhalila jeden znepokojivý jev: zatímco v celém Česku počet studentů s drogovou zkušeností dlouhodobě klesá, v některých krajích naopak výrazně narostl - v Praze, v Olomouckém, Moravskoslezském, Jihočeském a Libereckém kraji.
