Zdravotnictví by se mělo připravit na vážné potíže, pokud se v něm bude i nadále mrhat penězi, upozornili experti na shromáždění k desátému výročí Všeobecné zdravotní pojišťovny. Vyšší věk s sebou přináší více chronických nemocí, a tedy větší výdaje na léčení. Léčba průměrného pětasedmdesátiletého člověka je dnes například pětkrát dražší než u desetiletého dítěte.
Léčebné možnosti nadto dosáhnou netušených možností a lidé, kteří se o nich hravě dozvědí z internetu, je také budou vyžadovat.
"Dnes je průměrnému Čechovi sotva čtyřicet, v roce 2050 mu bude padesát. A podíl lidí po šedesátce stoupne v půlce století z dnešních dvaceti na čtyřicet procent," předpověděl demograf Tomáš Kučera.
Kdo léčbu stárnoucích Čechů zaplatí? "Odpověď po mně nechtějte," odvětil Tomáš Kučera, vedoucí katedry demografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Část odpovědi však experti znají: Pokud budou lidé zvyklí nadále konzumovat zdravotní služby plnýma rukama, bez omezení a takřka zdarma, nezaplatí ji do budoucna nikdo.
"Každý Čech loni v průměru zkonzumoval 32 krabiček léků," uvedl Josef Suchopár ze společnosti Infopharm. Aktivnější jsou v Evropě jen Francouzi, Maďaři a Slováci. Vysoká spotřeba léků je dána tím, že Češi ročně navštíví lékaře v průměru třináctkrát a v 96 procentech případů si odnesou recept.
"Na plnou úhradu netušených možností v medicíně nemáme dostatečné prostředky," řekl Suchopár a dodal, že bez změn ve financování přinese pokrok v medicíně ve skutečnosti zhoršení péče, protože ty nejmodernější metody budou dostupné jen hrstce vyvolených.
Pavel Hroboň, konzultant firmy McKinsey & Company, předpokládá, že pacienti budou mít stále vyšší nároky na zdravotní služby. "Už dnes se mění způsob práce, lidé mají stále méně času a chtějí být ošetřováni v jiných než běžných ordinačních hodinách. Přesto objednávací systém stále není u naprosté většiny lékařů normou," kritizoval současnou praxi Hroboň.
Lidé podle něj budou očekávat též rutinní prověřování kvality ordinací a nemocnic, budou mít více informací a současně méně chuti podřizovat se autoritám včetně lékařských, takže přibude stížností na doktory. "Bude zájem o prodloužení života, ale kvalitního," řekl Hroboň.
Pokrok v medicíně to lidem dokáže nabídnout. Generální ředitel firmy Johnson&Johnson Jiří Pavlíček popisuje, jak se rychle mění léčba infarktu: před deseti lety byla vynalezena kovová výztuž neboli stent, jímž lékaři rozšiřují zúžené cévy, dnes už ho lze obalit lékem, díky němuž je riziko nového infarktu takřka nulové.
Jenže jak připomněl šéf interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice Michael Aschermann: "Starý stent stojí čtyřicet tisíc korun, nový téměř dvakrát tolik." "V konečném důsledku to přinese úspory, protože lidé se aktivně zapojí do života," podotýká Jiří Pavlíček.
Tyhle počty však dnes moc nefungují, protože zdravotní pojištění není propojeno s nemocenským, a tak co zdravotní pojišťovny vydají za dražší léčbu, to se jim v úsporách na pracovní neschopnosti nevrací.
Předseda Odborového svazu zdravotnictví Jiří Schlanger vytýká politikům, že v řešení problémů moc nepokročili.
"Pojišťovny hradí péči bez ohledu na kvalitu a výsledný efekt. Pacienti stále podstupují některá vyšetření dvakrát a člověk se někdy nestačí divit, jaké kombinace léků jsou jim předepisovány."
