Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Česko spojí svůj osud s EU

  0:01aktualizováno  0:01
Čeští politici podepíší spolu s desítkami dalších smlouvu o vstupu země do Evropské unie. Tím skončí celá jedna epocha českého snažení a příprav - a začne nová kapitola českých dějin: naše osudy ve spojené Evropě. Jde o víc než jen o připojení k největšímu trhu světa.

Podpisy pod aténskou Akropolí, kam se sjede téměř celá Evropa, budou i symbolickou tečkou za časy zdí dělících kontinent - a tím pádem krokem do jiné budoucnosti.

Atény střeží tisíce policistů

Řecký hostitel, premiér Kostas Simitis, to ve svém pozvání pro vůdce EU zdůraznil: "Mám to potěšení pozvat vás do Atén k historické události: k podpisové ceremonii o vstupu do EU. Rozšíření unie zaručí budoucnost v míru, stabilitě a prosperitě pro své členy a sousedy." Jeho slova připomínají, že země EU se k přijetí nových členů rozhodly hlavně z politických důvodů, a ne jen pro hospodářské zisky.

Celá ceremonie se odehraje ve stínu Akropole, na tržišti - Agoře, kde se před 26 stoletími začal scházet obecný lid, aby rozhodoval o osudu svého města. Mezi pozůstatky starověkých staveb se tu tyčí Attalova stoa, kterou kdysi Aténám věnoval pergamský král Attalos II. Před půl stoletím ji obnovili Američané a nyní bude právě v ní podepsána vstupní smlouva s Čechy i dalšími devíti uchazeči.

Čechy bude při ceremoniálu zastupovat prezident Václav Klaus, premiér Vladimír Špidla a ministr zahraničí Cyril Svoboda. Dva z nich podepíší smlouvu před kamerami, třetí připojí svůj podpis dodatečně.

Pak už bude záviset jen na českých občanech, zda s tímto krokem vyjádří svůj souhlas v červnovém referendu. Pokud řeknou "ano", vznikne mezi ČR a Evropou dosud nejtěsnější spojení, které bude trvat, dokud potrvá EU nebo dokud potrvá české odhodlání být jejím členem.

Pro unii dnes naplno začne největší projekt, do jakého se kdy pustila. Přibude v ní sice "jen" 75 milionů lidí, ale počet členů EU se téměř zdvojnásobí - vzroste z 15 na 25. Je to největší rozšíření, jaké spojená Evropa zažívá od svého založení v roce 1957 - a také nejsložitější.

EU se bojí například mafie
Mnozí se bojí, že rozšíření unii ochromí. Poukazují na slabiny uchazečů: na jejich ekonomickou slabost, na nízkou výkonnost státního aparátu, na problémy se zločinností a korupcí. Právě nyní vysílala nizozemská televize dokument o utajených kritikách na adresu Polska podle dokumentu se některé země EU obávají, že "organizovaná kriminalita má Polsko pevně v rukou".

Program

9:00: slavnostní uvítání účastníků
9:30: první jednání se šéfem Evropského parlamentu Patem Coxem a s Valéry Giscardem d´Estaingem
13:00: oficiální oběd
15:15: slavnoství podpis na aténské Agoře
17:30: společné foto, které ukončí slavnostní den

Signovat bude 50 politiků z 25 zemí a dalších 25 připojí svá jména dodatečně, už mimo záběry kamer.

Při podpisu bude mít každá země tři minuty na to, aby se pokusila vystihnout význam této chvíle pro svou zemi i pro Evropu.

Rozšíření je tedy i sázkou. Sázkou na to, že členství v unii pomůže novým členům ve zdolávání svých slabin - a že je k tomu bude i tlačit.

Jistý optimismus mohou vzbuzovat změny, jimiž všech deset zemí prošlo za poslední desetiletí, kdy téměř z ničeho vybudovaly tržní hospodářství a demokratické instituce.

Dnešek je tedy výsledkem dlouhého snažení. Oficiální jednání sice začala teprve před pěti lety, ale unie se na přijetí nováčků připravuje už od roku 1993 - a noví členové o něj usilují ještě déle, fakticky od pádu komunismu.

Už jsme v EU - alespoň jako pozorovatelé
Po dnešním podpisu se postavení Česka a dalších mění: ještě sice nejsou plnoprávnými členy unie, ale získávají aspoň pozorovatelský status.

Znamená to, že mohou být při všech jednáních uvnitř unie a mají tu právo vyjádřit svůj názor. Zatím se však nemohou podílet na hlasování - to je až právem řádných členů.

I v roli pozorovatelů dostanou desítky a stovky českých diplomatů, úředníků a expertů šanci vidět a zakusit v praxi, co to EU vlastně je a co lze od ní očekávat. Unie totiž nabízí možnosti pro ekonomický rozvoj i pro politické a jiné uplatnění ve spojené Evropě. Záleží na každém státu a národě, zda tyto možnosti dokáže využít, nebo ne.

I v tom je podpisová ceremonie symbolická: odehraje se v zemi, která byla dlouho považována za "špatného žáka" Evropy, který všechny příležitosti jen promarní. Tato pověst Řecka se začíná měnit až nyní, celou jednu generaci po jeho vstupu do dnešní EU. 

Cesta ČR do unie začala před 12 lety, teď už záleží jen na nás

• 1991 - Československo podepisuje asociační dohodu s EU, která dalekosáhle liberalizuje vzájemný obchod; po rozpadu ČSFR ztrácí dohoda platnost

• 1993 - na summitu v Kodani stanoví unie kritéria, která musí příští členové splnit do svého vstupu

• 1994 - svou asociační dohodu s EU podepisuje Česká republika

• 1996 - český premiér Václav Klaus podává v Římě žádost o vstup do EU

1997 - unie poprvé hodnotí uchazeče a jejich připravenost na členství. Šest z nich je pozváno k zahájení jednání - mezi nimi i Česká republika.

• 1998 - začínají jednání o vstupu do EU

• 1999 - na summitu v Helsinkách je rozhodnuto pozvat k jednání dalších šest zemí, mezi nimi i Slovensko 

2000 - prosincový summit z Nice reformuje unii. Nová dohoda o EU stanoví, jaké bude mít Česká republika zastoupení v orgánech unie

 2001 - summit v Göteborgu rozhoduje, že připravení uchazeči ukončí jednání v prosinci 2002 a v roce 2004 vstoupí do EU

• 2002 - v prosincové Kodani končí jednání o českém vstupu do EU

• 2003 - Evropský parlament souhlasí s českým vstupem do unie. Pod aténskou Akropolí je podepsána smlouva o vstupu Česka a dalších devíti zemí do EU. Naplnění smlouvy nyní závisí na červnovém referendu v Česku.

Autoři:


Prodeje mých knih šly dramaticky dolů, řekl Viewegh v pořadu Za scénou





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Torontský starosta Rob Ford se přiznal, že v minulosti kouřil crack.
ZÁPISNÍK: Naše česká Kanada. Jak starosta řádil, lhal a měl podporu

Škromach oceňoval konspirační teorie. Srovnání: česká politika a starosta Toronta, který kouří crack, lže a pije. Boj proti drogám selhal. To jsou témata...  celý článek

Demonstrace na podporu ruské dívčí kapely Pussy Riot v Madridu (17. srpna 2012)
ZÁPISNÍK: Pussyriotismu zdar. Babiš nebo Zemanovci?

Dávka angažované poezie. Nápad na byznys s politickým deštěm. Hledání odpovědi na otázku: Kdo je horší? To jsou témata zápisníku "Minulý týden", který vychází...  celý článek

Miss America 2014 Nina Davuluri. Někteří Američané ji šmahem odsoudili jako...
ZÁPISNÍK. Miss America a vůdkyně Bobo. Papež poskytl interview

Hrozné, Miss America je mohemedánka. Pinožení u klausistů. Proč na rozdíl od Němců odsuzujeme velkou koalici. Rozhovor Svatého otce. To jsou témata zápisníku...  celý článek

Ztratila jsem kamarádky po porodu. Lze se tomu vyhnout?
Ztratila jsem kamarádky po porodu. Lze se tomu vyhnout?

Vyšumění přátelství nemusí být jen vaše vina.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.