"Hlubinnou příčinou bylo narůstající ponížení českého národa a ztráta důstojnosti, vyvolaná tím, že lidé se nemohli svobodně vyjadřovat, že nemohli svobodně volit, že byli manipulováni," uvedl Zeman. Poznamenal, že stejná situace se opakovala i později za komunistické éry. "Byli bezduchými loutkami v rukách tehdejších totalitních režimů," uvedl.
Nynější režim je demokratický, ale ona příčina podle Zemana pominula jen zdánlivě. Ke ztrátě důstojnosti dochází u lidí, kteří ztratili práci a novou nemohou najít, a u poctivě pracujících, za jejichž zády vyrůstají bez práce zbohatlíci, míní prezident.
"Mluvím o hněvu, mluvím o nenávisti, mluvím o vzteku, který u našeho národa, nebo alespoň u jeho podstatné části, může být vyvolán právě novými formami ponižování lidské důstojnosti," prohlásil Zeman. Politiky opětovně vybídl k tomu, aby se věnovali potírání korupce a rozkrádání, vytváření nových pracovních míst a ke změně volebního zákona s cílem rozšířit prostor pro "aktivní občanství". Zeman by si přál, aby kvůli chybám politiků nebylo nutné nové pražské povstání.
Osvobození v Plzni a Praze |
Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) podobně jako další řečníci připomněl události a jejich oběti před 68 lety. Zdůraznil, že povstání nebylo jen pražskou záležitostí a že se podařilo po roce schválit zákon o ocenění jeho účastníků. Vybídl k tomu, aby se po vzoru povstání dokázal národ i při dalších krizových okamžicích semknout a aby příkopy mezi lidmi "nebyly příliš hluboké".
Předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová (ODS) poukázala na nebezpečí ztráty svobody, na vědomí práv, povinností i odpovědnosti účastníků povstání a na potřebu znát svou minulost a poučit se z ní.
Obřad k výročí Květnového povstání začal ve 12:30 kladením věnců u budovy rozhlasu. Poté přišly na řadu projevy čestných hostů, promluvil například ředitel Českého rozhlasu Peter Duhan a po něm další řečníci, včetně předsedy Českého svazu bojovníků za svobodu Jaroslava Vodičky.
Osobnosti, které se zúčastnily povstání, uctil také ministr obrany Vlastimil Picek, náčelník generálního štábu Petr Pavel nebo pražský primátor Bohuslav Svoboda.
V Pankrácké věznici si připomněli nacistickou gilotinu
Oběti války si ve 13 hodin připomněli také v pankrácké věznici. V autentických prostorách sekyrárny proběhla pieta k uctění památky všech, kteří položili životy v boji proti nacismu a zároveň si tam připomněli 70 let od zahájení provozu nacistické gilotiny, kdy bylo v letech 1943 - 1945 popraveno více než 1 075 lidí.
Ve tři hodiny odpoledne si pak padlé ve válce připomněli u pomníku Obětem povstání v květnu 1945 na mostě Barikádníků.
V Praze ve dnech od 5. do 9. května 1945 vyvrcholilo Květnové povstání, které se považuje za největší české ozbrojené vystoupení v boji proti fašismu. Zapojilo se do něj přes sto tisíc lidí ve třech stovkách obcí, desítka tisíc lidí během bojů s Němci zahynula. Jen v Praze podle dostupných pramenů padlo 3 700 lidí.
Poslední boje se na českém území odehrály až 11. května nedaleko Milína u Příbrami mezi partyzány a příslušníky SS.
V Plzni skákali parašutisté přímo na náměstí Republiky
Oslavy výročí probíhají také v regionech. Například v Plzni byl hlavním lákadlem oslav osvobození americkou armádou průvod vojenských historických vozidel. Před polednem projel po Klatovské třídě a viděly jej tisíce lidí.
Novinkou letošního ročníku Slavností svobody byl seskok parašutistů přímo na náměstí Republiky. Všichni se na náměstí trefili. Historickou vojenskou techniku také mohli lidé obdivovat zblízka hned ve třech vojenských kempech, které byly po městě.
Letošní slavnosti vyvrcholí v pondělí vzpomínkovým aktem Díky, Ameriko! na Americké třídě. Jako každý rok to bude v den výročí osvobození města. Pietního aktu se zúčastní představitelé řady institucí i američtí váleční veteráni.
