Většina lidí si ale 17. listopad spojuje s koncem totality a "sametovou revolucí". Tu si přijde připomenout i řada politiků. K památníku na Národní třídě si našel cestu prezident Václav Klaus, premiér Mirek Topolánek, předseda Sněmovny Miloslav Vlček i šéf Senátu Přemysl Sobotka.
Mirka Topolánka přivítal potlesk. "Ještě pořád je spousta lidí, která si vzpomíná na staré pořádky a přeje si jejich návrat. O svobodu stále, dnes a denně musíme bojovat," připomněl premiér Topolánek.
Navštivte socialistickou samoobsluhuOd rána ale mimo politiků k pomníku na Národní třídě přichází lidé, aby zapálili svíčku nebo položili květiny.
"17. listopad nebyl nikým organizován, bylo to spontánní hnutí občanů, zejména mladých lidí. Patří k té tradici, že se tento hezký charakter udržuje a já jsem rád, že oslavy nikdo neorganizuje, " řekl ČT ministr zahraničí Alexandr Vondra. Sám se před sedmnácti lety pochodu k uctění památky Jana Opletala účastnil.
"Děkuji Bohu, že se nikdo ještě nepokusil za těch sedmnáct let si ten 17. listopad ukrást pro sebe. Zájemcům je v naší zemi pořád dost. To, že se fakticky nikdo do dnešního dne neodvážil organizovat oslavy jen potvrzuje fakt, že to bylo spontánní, celonárodní v podstatě hnutí a povstání proti komunismu," řekl Václav Klaus.
Neúspěchem skončil podle ČTK naopak pietní akt u pomníku obětem komunismu v Liberci. Mimo představitelů města dorazili jen tři lidé.
Listopad 1939 - 1200 vysokoškoláků do koncentráků
U Hlávkovy koleje si lidé připomínají drastický zásah nacistů proti českým vysokoškolákům z roku 1939. Uzavření univerzit předcházela demonstrace 28. října, při které byl smrtelně zraněn student Jan Opletal.
Patnáctého listopadu se konal jeho pohřeb, který se stal bezprostřední záminkou k potlačení vysokého školství. Účastníci tichého rozloučení s Opletalem na pražském Albertově se shodují, že protiněmecké vystoupení na pohřbu vyprovokovala sanitka, která najížděla do smutečního průvodu.
Sedmnáctého listopadu uzavřeli Němci vysoké školy a pozatýkali několik tisíc studentů. V ranních hodinách v ruzyňských kasárnách popravili devět studentských funkcionářů. Později propustili všechny studenty mladší 21 let. 1200 vysokoškoláků poslali do koncentračních táborů.
"V té době nebylo možno mlčet, Museli jsme to říct, protože jsme najednou viděli tu hrůzu, která na nás čeká," řekl pro ČRo 1 Radiožurnál Jakub Černík, který se pohřbu Jana Opletala v roce 1939 účastnil a nyní si ho přišel připomenout ke Hlávkově koleji.
