Kdyby do Česka znovu vtrhla tisíciletá voda, nezastavilo by ji nic. "Ale určitě by nezahynulo tolik lidí jako před deseti či pěti lety," říká ředitel Povodí Vltavy Václav Báča.
Také šéf Povodí Labe Tomáš Vaněk doufá, že něco podobného se v nejbližších letech nezopakuje. Ve výstavbě poldrů či ochranných hrází je i Povodí Labe právě na startu.
Z vládního protipovodňového balíku si Povodí Vltavy ulouplo téměř dvě miliardy, které chce investovat do bezpečnostních hrází a zvýšení koryt ve městech.
Vznikají však i originální řešení: například na soutoku Vltavy a Berounky by měla zanedlouho vzniknout plážová rekreační zóna. Při povodních se změní v "rozlivovou" zónu, která Prahu uchrání před náhlým přívalem vody. Ještě přednedávnem nevídaná věc.
Morava zaostává
Morava měla na obranu před povodněmi od poslední pohromy o pět let víc. Přesto nejsou všechny protipovodňové stavby střední Moravy hotové. Hlavně na řece Bečvě nestojí téměř nic. Stavby brzdí nedostatek peněz a potíže s výkupy pozemků. Kdyby tedy přišla stejná voda jako v roce 1997, udeřila by stejně jako tehdy. I na Moravě tak dnes stojí povodí na startu.
O něco lepší je situace na řece Moravě. Olomouci brzy pomůže suchá nádrž Žichlínek, letos a napřesrok začne mnoho důležitých staveb na Zlínsku.
Všichni se ale shodují, že pohromy v letech 1997 a 2002 vyprovokovaly změnu v přístupu lidí k vodě. "Vždycky jsme si mysleli, že vodě a povodním rozumíme jako vodohospodáři nejlíp. Pak jsme si ale uvědomili, že je to problém celospolečenský a jen tak s ním můžeme hnout," přiznává Václav Báča z Povodí Vltavy.
Účet za povodně: 138 miliard
Obě katastrofální povodně napáchaly obrovské škody na majetku lidí, firem, obcí i státu. Když se sečtou odhadované ztráty z let 1997 a 2002, vyjde ohromující číslo 138 miliard korun.
Chcete vědět více?
Příběhy z povodní, protipovodňová opatření v praxi a záplavy očima fotoreportérů najdete v sobotní příloze
MF DNES.
Potopa však především změnila život desetitisícům lidí. Dostávali se do mezních situací a zažívali neuvěřitelné příběhy.
Některé z těch, kteří se stali nedobrovolnými hrdiny dramat, navštívili po letech znovu reportéři MF DNES. Povodňové příběhy někdy vypovídají o obdivuhodné statečnosti a odolnosti. Třeba vyprávění paní Marie Raškové z Troubek nad Bečvou.
Osud jí připravil kruté životní zkoušky. Krátce po sobě jí zemřeli syn, manžel a maminka. A potom na její vesnici drtivě udeřil živel. Na poslední chvíli zachránila sousedku i sebe, ale voda jí zničila dům. V něm zahynul její poslední společník, slepý pes. Ale ani to ji nezlomilo. Postavila nový dům a v něm žije i se svým novým pejskem.
Pokora se vyplatí
Především však daly obě potopy lidem lekci, že je třeba se k přírodě a krajině chovat s pokorou. Stát i kraje mají nové, propracované plány na protipovodňovou ochranu a mnohé už je i částečně uskutečnily.
Správci vodních toků změnili přístup. Už se nesnaží znásilňovat řeky regulací, ale vracejí je do klikatých koryt a budují suché nádrže, aby se případná velká voda měla kam rozlít.
