Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Česko se ze záplav poučilo, Morava ale nestíhá

  11:11aktualizováno  11:11
Česko si připomíná výročí od katastrofálních záplav. Na protipovodňová opatření jdou miliardy korun, přesto však na Moravě nejsou všechny ochranné stavby ještě dokončeny. Odborníci se ale shodují, že by dnes podobné záplavy napáchaly mnohem méně škod.

Odborníci se shodují, že by dnes podobné záplavy napáchaly mnohem méně škod. | foto: Drahoslav RamíkČTK

Kdyby do Česka znovu vtrhla tisíciletá voda, nezastavilo by ji nic. "Ale určitě by nezahynulo tolik lidí jako před deseti či pěti lety," říká ředitel Povodí Vltavy Václav Báča.

Také šéf Povodí Labe Tomáš Vaněk doufá, že něco podobného se v nejbližších letech nezopakuje. Ve výstavbě poldrů či ochranných hrází je i Povodí Labe právě na startu.

Z vládního protipovodňového balíku si Povodí Vltavy ulouplo téměř dvě miliardy, které chce investovat do bezpečnostních hrází a zvýšení koryt ve městech.

Vznikají však i originální řešení: například na soutoku Vltavy a Berounky by měla zanedlouho vzniknout plážová rekreační zóna. Při povodních se změní v "rozlivovou" zónu, která Prahu uchrání před náhlým přívalem vody. Ještě přednedávnem nevídaná věc.

Morava zaostává
Morava měla na obranu před povodněmi od poslední pohromy o pět let víc. Přesto nejsou všechny protipovodňové stavby střední Moravy hotové. Hlavně na řece Bečvě nestojí téměř nic. Stavby brzdí nedostatek peněz a potíže s výkupy pozemků. Kdyby tedy přišla stejná voda jako v roce 1997, udeřila by stejně jako tehdy. I na Moravě tak dnes stojí povodí na startu.

O něco lepší je situace na řece Moravě. Olomouci brzy pomůže suchá nádrž Žichlínek, letos a napřesrok začne mnoho důležitých staveb na Zlínsku.

Všichni se ale shodují, že pohromy v letech 1997 a 2002 vyprovokovaly změnu v přístupu lidí k vodě. "Vždycky jsme si mysleli, že vodě a povodním rozumíme jako vodohospodáři nejlíp. Pak jsme si ale uvědomili, že je to problém celospolečenský a jen tak s ním můžeme hnout," přiznává Václav Báča z Povodí Vltavy.

Účet za povodně: 138 miliard
Obě katastrofální povodně napáchaly obrovské škody na majetku lidí, firem, obcí i státu. Když se sečtou odhadované ztráty z let 1997 a 2002, vyjde ohromující číslo 138 miliard korun.

Chcete vědět více?

Příběhy z povodní, protipovodňová opatření v praxi a záplavy očima fotoreportérů najdete v sobotní příloze
MF DNES.

Potopa však především změnila život desetitisícům lidí. Dostávali se do mezních situací a zažívali neuvěřitelné příběhy.

Některé z těch, kteří se stali nedobrovolnými hrdiny dramat, navštívili po letech znovu reportéři MF DNES. Povodňové příběhy někdy vypovídají o obdivuhodné statečnosti a odolnosti. Třeba vyprávění paní Marie Raškové z Troubek nad Bečvou.

Osud jí připravil kruté životní zkoušky. Krátce po sobě jí zemřeli syn, manžel a maminka. A potom na její vesnici drtivě udeřil živel. Na poslední chvíli zachránila sousedku i sebe, ale voda jí zničila dům. V něm zahynul její poslední společník, slepý pes. Ale ani to ji nezlomilo. Postavila nový dům a v něm žije i se svým novým pejskem.

Pokora se vyplatí
Především však daly obě potopy lidem lekci, že je třeba se k přírodě a krajině chovat s pokorou. Stát i kraje mají nové, propracované plány na protipovodňovou ochranu a mnohé už je i částečně uskutečnily.

Správci vodních toků změnili přístup. Už se nesnaží znásilňovat řeky regulací, ale vracejí je do klikatých koryt a budují suché nádrže, aby se případná velká voda měla kam rozlít.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Změny v inkluzi dětem pomohly, školám vadí byrokracie a informační šumy

Lepší přístup učitelů k dětem se speciálními potřebami, ale také zmatky způsobené nedostatkem informací a spousta papírování navíc. Česká školní inspekce...  celý článek

Libor Václavík přejíždí s Tatrou 810 4x4 nejvyšší technickou překážku na světě...
Tatra přejela nejvyšší překážku na světě. Z jedné i druhé strany

„Strašné,“ to bylo první, co vyslovil Libor Václavík, když vystoupil z Tatry 810 4x4, se kterou dokázal ve středu odpoledne přejet nejvyšší technickou překážku...  celý článek

S ohledem na zeleň se celý projekt nakonec jmenuje Drn, i když pracovní název...
Po Drnu na Národní chce Praha zastavět i další proluky v centru

Praha chce zacelit proluky, které jsou v zástavbě v centru metropole. Mělo by tak přibývat projektů, jako je právě dokončovaný skleněný Drn na Národní třídě....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.