Česko se přiklání k úderu na Irák

  • 109
Česko připustilo nutnost vojenského zásahu v Iráku. Mezinárodní společenství se seznámilo s českým názorem během všeobecné rozpravy na zasedání Valného shromáždění OSN. Náměstek ministra zahraničí Jan Kohout v projevu zdůraznil, že je nutné pokračovat v tlaku na Bagdád, dokud nesplní všechny požadavky Rady bezpečnosti OSN. Prezident Havel během návštěvy USA už řekl, že zlu je třeba čelit.

"Irácký režim svým úsilím vyvíjet a vyrábět zbraně hromadného ničení a svým neplněním požadavků mezinárodního společenství představuje ohromné riziko pro bezpečnost a stabilitu nejen Blízkého východu, ale celého mezinárodního společenství," uvedl Jan Kohout před delegáty Valného shromáždění. Text projevu poskytlo ministerstvo zahraničí agentuře ČTK.

Kohout zastupoval v New Yorku ministra zahraničí Cyrila Svobodu, který zůstal ve vlasti kvůli vládní krizi a pro návštěvu USA hledá nový termín. Český šéf diplomacie měl v OSN původně hovořit už minulý pátek mezi prvními účastníky běžné rozpravy.

Česká republika je obecně pro mírové řešení sporů v mezinárodních vztazích. "Náš národ má však svou tragickou zkušenost s neustálými ústupky agresivním režimům. Nesmíme zapomenout, že mír je třeba chránit, a někdy dokonce bránit pomocí síly," řekl Kohout účastníkům 57. zasedání Valného shromáždění OSN.

Podobně mluvil už prezident Václav Havel při setkání s americkým prezidentem Georgem Bushem, kterému dal za pravdu, že zlu je třeba čelit v zárodku. "Pan prezident připomněl české předválečné zkušenosti, že kdyby svět včas zasáhl proti Německu, nemusely umřít miliony lidí," uvedl Havlův mluvčí Ladislav Špaček. - více v článku Irák je věc širší koalice, říká Havel

Šéf diplomacie Cyril Svoboda (KDU-ČSL) již před časem řekl, že je důležité, aby jakýkoliv vývoj ohledně Iráku byl kryt Washingtonskou smlouvou, rezolucí Rady bezpečnosti OSN nebo rozhodnutím Evropské unie.

Česko zastává názor, že tlak na Irák musí pokračovat do úplného splnění všech požadavků Rady bezpečnosti. Podle Kohouta jde nejen o návrat zbrojních inspektorů do Iráku, ale i o propuštění kuvajtských vězňů a navrácení kuvajtských majetků zabavených Bagdádem za války v Perském zálivu.

Česká republika se chce dál aktivně zapojovat do boje proti mezinárodnímu terorismu. "Musíme přejít od politiky omezování vlivu, zadržování, k politice aktivního boje proti mezinárodnímu terorismu. Současně potřebujeme jednat o otázkách, které mohou být zdrojem nebo živnou půdou podobných násilných činů," uvedl Kohout.

Z české vlády se úderu v Iráku nebrání ani ministr obrany Jaroslav Tvrdík (ČSSD). "Je to pravděpodobně proto, že jsem ministr obrany, mám dvě zpravodajské služby a mám blíže k informacím, které považuji za závažné," vysvětlil nedávno.

Postoj české politické scény k Iráku je ale opatrný a zdrženlivý. Jediná ODS ústy místopředsedy Jana Zahradila nevyloučila podporu americkému zásahu coby krajní variantu. Stejně jako vládní koalice však upřednostňuje mírová řešení a nutnost návratu zbrojních inspektorů do Iráku. - více v článku Česko váhá podpořit zásah v Iráku

"Pokud nevyjde řešení přes Radu bezpečnosti, která by měla dát Iráku ultimátum ke splnění požadavků, měla by to být akce širší mezinárodní koalice. A její nezanedbatelnou součástí by měla být i NATO," míní prezident Havel.

Otázku účasti české vojenské jednotky v možném konfliktu považují čeští politici za předčasnou. Ministrovi obrany Tvrdíkovi se zdá zřejmé, že by se případné akce zúčastnila jednotka protichemické a protibakteriologické ochrany. V úvahu přichází i některá speciální jednotka.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video