V první zásuvce premiérského pracovního stolu objevily nedopitou lahev becherovky a u ní prý silně olepenou sklenku.
Nic podobného dnes ve stejné místnosti obývané Vladimírem Špidlou najít nemohou. Strana volněji dýchá, ne všichni to však ocenili.
Tato příhoda symbolizuje asi nejviditelnější změnu, jiný styl politiky. Za Zemana šlo o způsoby často hulvátské a neurvalé a občas také podlité alkoholem.
S odchodem Zemana přestalo být běžným politickým nástrojem urážet každého, kdo má jiný názor. To bylo důležité především pro atmosféru uvnitř sociální demokracie. Ta se po Zemanově odchodu podstatně uvolnila.
"V sociální demokracii je dnes mnohem větší prostor pro svobodu názorů. Ale ne všichni to asi chápou správně a považují to za jistý chaos. Asi jim chybí ta pevná ruka. Ale pokud má být sociální demokracie moderní evropskou stranou, bylo potřeba, aby se ten styl politiky změnil," řekl před časem poslanec ČSSD Michal Kraus.
Zeman by unionisty do vlády nevzal
To, že Zeman opustil politiku, také zvětšilo prostor pro lidovce, a především pro unionisty. Bývalý premiér se nikdy netajil, že nemá Unii svobody v lásce. A lidovci mu také k srdci příliš nepřirostli.
Zeman naopak vždy prosazoval spolupráci s ODS, s jejímž bývalým předsedou Václavem Klausem se dokázal vždy dohodnout. Výsledkem této sympatie byla opoziční smlouva. A Zeman navrhoval její určitou formu i pro Špidlovu vládu. V jednom ze svých štiplavých vzkazů z Vysočiny řekl, že Špidlovi rozmlouval, aby vzal unionisty a lidovce do vlády, protože je považuje za nespolehlivé partnery.
Kdyby byl Zeman dnes u moci, ještě větší vliv by pravděpodobně získali komunisté. Zeman totiž před několika měsíci podle zdrojů z ČSSD navrhoval, že by bylo lepší rozpustit současnou vládu a sestavit menšinový kabinet s podporou KSČM. Rok bez Zemana však přinesl sociálním demokratům také jednu velkou nepříjemnost: za poslední rok totálně propadli v oblibě u veřejnosti. Za Zemanova odchodu do politického důchodu měla ČSSD kolem třiceti procent preferencí.
Agentury pro výzkum veřejného mínění dnes uvádějí pokles počtu lidí, kteří podporují sociální demokracii, na patnáct procent. Je však třeba říci, že odborníci tento úpadek připisují především tomu, že sociální demokraté nezvládli prezidentskou volbu a působí rozhádaně.
Podezřelých zakázek podstatně ubylo
Asi nejpodstatnější změnou je přístup k zadávání státních zakázek. Nová vláda se přinejmenším snaží, aby obchody, které provádí stát za peníze daňových poplatníků, byly průhlednější.
Miloš Zeman sice vyhrál v roce 1998 volby s heslem akce Čisté ruce, ale chování některých jeho ministrů a poradců mělo nádech korupce. Za Zemana bylo v módě přidělovat státní zakázky bez výběrových řízení, za což jeho vládu kritizovala i Evropská unie.
Špidlova vláda se proto už rok snaží napravit pochybné projekty, jako je Internet do škol nebo ostravská dálnice D47. Zemanových poradců v čele s Miroslavem Šloufem se zbavila okamžitě.
"Diametrální rozdíl mezi Zemanovými předvolebními sliby a kauzami jako D47 vedl spoustu lidí až k rezignaci na myšlenku, že se s korupcí dá bojovat. Když se podíváte na vládní zprávu o korupci v České republice, kterou nedávno schválila Špidlova vláda, najdete tam řadu nesplněných úkolů už z roku 1999," uvádí Bohdan Dvořák z Transparency International. Sám Zeman se za poslední rok nezměnil.
Žije dál osamocen ve svém venkovském bytě na Vysočině. Po prohře v prezidentských volbách jen o něco více zatrpkl vůči novému vedení sociální demokracie. Pravděpodobně si ani nevšiml, že na návsi Nového Veselí, jen kousek od domu, kde bydlí, je nástěnka ČSSD a na ní tvář Vladimíra Špidly, který přeje občanům jeho vísky "Šťastný nový rok".
Zemanův rok v ústraní
12. července 2002
Na Pražském hradě poblahopřál nově jmenovanému premiéru Vladimíru Špidlovi a odjel na svou chalupu na Vysočině.
30. srpna
Po delším čase v ústraní přes noviny vzkázal, že chce zpět do politiky. Chce být prezidentem.
15. říjen
V době vládní krize poprvé zaútočil na Špidlu. Přes noviny mu vzkázal: "Vládnout se musí umět."
4. listopadu
Volil do Senátu kandidáta ODS Petra Weisse, a hlasoval tak v rozporu s výzvou vedení ČSSD.
23. ledna 2003
V rozhovoru pro Právo řekl, že nebude-li zvolen prezidentem, s úsměvem odjede na Vysočinu.
24. ledna
V prezidentské volbě neuspěl a doslova prchl z Pražského hradu.
27. ledna
Odmítl jít do třetí volby prezidenta. Za strůjce své prohry označil Vladimíra Špidlu a Stanislava Grosse.
20. února
"Za tohoto vedení ČSSD nepůjdu do přímé volby prezidenta," prohlásil a Špidlu označil za "politika minulosti".
3. března
Krátce před sjezdem ČSSD řekl agentuře ČTK, že by předsedou strany měl být zvolen Zdeněk Škromach.
28. března
Odmítl přijet na sjezd ČSSD, který pak potvrdil Špidlu v čele strany.
16. dubna
V 58 letech se Zeman stal důchodcem. Zároveň prohlásil, že se pokusí "zvrátit nepříznivý stav" ve straně.
5. června
V rozhovoru pro deník Blesk řekl o Špidlově vládě: "Já o současné vládě vzhledem k jejím reálným výsledkům dobře mluvit nemohu a špatně mluvit nechci."
14. června
Přijel do Prahy hlasovat o vstupu do Evropské unie. Hlasoval pro a novinářům pak řekl: "Doufám, že lidé nebudou referendum brát jako hlasování o důvěře vládě, jinak by to jistě dopadlo negativně."
20. června
Senátor Jan Fencl pozval Zemana "na víno". Schůzky se zúčastnili i největší "zemanovci" v ČSSD: Jitka Kupčová, Zdeněk Škromach, Zdeněk Jičínský, Miroslav Grégr.
26. června
Zveřejnil článek s titulkem: "Poslední knížecí rada z Vysočiny". Opět útočil na Špidlovo vedení ČSSD. "Zabraňme tomu, abychom byli opět vedeni slabošskými, zakomplexovanými a závistivými vůdci," píše. Špidla a Gross podle něho selhali. Lubomíra Zaorálka označil za žvanila.
