Česko poprvé hostí slet znalců netopýrů. Před 42 lety ho zkazily tanky

Diskutovat o netopýrech se do Prahy sjelo přes 500 vědců z celého světa. Moderní evropský výzkum těchto zvířat totiž založili právě Češi, první konferenci v roce 1968 ale narušila invaze sovětských vojsk. Letos by se měli vědci domluvit, jak zvířata chránit.

Netopýr, Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Patnáctá konference o netopýrech se zabývá nejnovějšími informacemi o evoluci těchto zvířat, echolokaci netopýrů nebo například způsobu jejich ochrany a soužití netopýra s člověkem. Poprvé se vědci, kteří se zajímají o tyto podivné savce, potkali v Praze v roce 1968, naposledy pak před třemi lety v Mexiku.

"Proběhne tu asi sedmnáct sympózií a v rámci nich pak několik přednášek. Každé sympózium je zaměřeno na jinou problematiku. Někde se řeší například evoluce letu netopýra, jinde zase echolokace, tedy orientace v prostoru podle ultrazvuku. Zkoumáme také interakci netopýrů a rostlin, protože zvláště v tropech tato zvířata opylují rostliny a bez nich by ekosystém vůbec nefungoval," uvedl člen českého vědeckého výboru Radek Lučan.

Česko, kolébka vědy o netopýrech

Čeští vědci jsou v tomto oboru velice vážení. Netopýří populace se tu sčítají přes padesát let, tak dlouhé datové řady prý nikde jinde na světě nemají.

"Měli jsme náskok, protože už po válce se u nás vyskytlo několik profesorů, kteří se netopýry naplno zabývali - přitom v té době to byla opomíjená a těžce studovatelná skupina zvířat," dodal Lučan s tím, že Češi přinesli přinejmenším do Evropy spoustu poznatků o netopýrech a založili v Evropě výzkumnou tradici.

"Mezi zakladatele moderního evropského výzkumu patří Jiří Gaisler a Vladimír Hanák. Ti také poprvé svolali konferenci v roce 1968. Jenže to bylo asi pět dní po invazi sovětské armády a dorazilo málo vědců," vzpomněl Lučan.

Vědci se chtějí domluvit, jak lépe netopýry a kaloně celosvětově chránit. Předají si také nejnovější údaje o zvířatech. "Ještě deset let zpátky neexistovaly tak malé vysílačky, aby se dalo sledovat teritorium zvířete. Kongres by nám mohl ukázat další cesty, kudy by se mohl výzkum ubírat," doplnil biolog.

Netopýři jsou druhou nejpočetnější skupinou savců, lidé je ale obvykle vnímají jako podivné tvory a na jejich ochranu zapomínají - i proto, že netopýři jsou noční živočichové.

NETOPÝŘI, KALONI

Řád Letouni - netopýři a kaloni - je s více než tisícem druhů druhým největším řádem savců. V tropech, kde je nejvíce druhů netopýrů, představují netopýři velmi významnou složku ekosystému a výrazně se podílejí i na udržování a obnově pralesních společenstev. Díky tomu, a také díky zvláštnostem biologie netopýrů jsou jejich populace mimořádně zranitelné. Vědci se snaží řád letounů celosvětově chránit a ochranou kaloňů a netopýrů by se měla zabývat i pražská konference.
Sledování a ochraně netopýrů se dnes v evropských zemích věnují stovky i tisíce zájemců. U nás se sdružují v České společnosti pro ochranu netopýrů (ČESON). V České republice žije 26 druhů, většina z nich je vázána na člověka.
Ve střední Evropě netopýrů přibývá. Zvířata dobře reagují na změny klimatu, vyhovuje jim také soužití s člověkem. Z jeskyní a štěrbin se stěhují do půdních prostor budov, ale také do uměle vytvořených prostor pod zateplením a podobně.

Zdroj: ČESON