Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Česko vrácením území Polsku rehabilituje Mnichov, tvrdí ruský akademik

  12:19aktualizováno  13:15
Jednání České republiky o navrácení 368 hektarů území Polsku zaujalo i média v Rusku. Akademik Alexej Feněnko napsal, že chystaná změna hranic může odstartovat vlnu sporů v Evropě. Ve svém komentáři se však mýlí. Domnívá se totiž, že česko-polský spor se týká Těšínska.

Britský premiér Neville Chamberlain ukazuje podepsanou Mnichovskou dohodu (1938). | foto: Profimedia.cz

Polsko se podle Feněnka po druhé světové válce několikrát pokusilo o změnu hranic s Československem, což Praha vždy odmítla. Navrácení území Polsku Feněnko považuje za krok, kterým česká vláda uznala, že má v této otázce s Polskem problémy.

Feněnko tvrdí, že chystaný převod území mezi Českou republikou a Polskem znamená „rehabilitaci Mnichovské dohody“, která může odstartovat vlnu hraničních sporů ve střední a východní Evropě. EU údajně byla schopná tyto spory utlumit, ale ne zcela zastavit.

„Dosud se hranice měnily na Balkáně a území někdejšího SSSR. Ve střední Evropě byly hranice ze 40. let dosud zachovány,“ uvedl Feněnko v komentáři pro list Nězavisimaja Gazeta. „Nyní se situace mění. Rozhodnutí Prahy předat sporné území se může stát precedentem pro revizi hranic ustanovených po konci druhé světové války.“

Feněnko se mýlí, o Těšínsko nejde

Veřejné mínění ve střední Evropě by podle akademika případné změně hranic bylo nakloněno už proto, že byly ustanoveny pod taktovkou Sovětského svazu. Své nároky by teď podle něj mohlo vznést především Maďarsko, problematická je prý však i polsko-litevská či polsko-ukrajinská hranice.

Feněnko však od začátku vychází ze zcela mylné premisy. Ve svém článku totiž došel k závěru, že Česká republika Polsku předá sporné území na Těšínsku, o něž se oba státy přely v letech 1918 až 1958. V současném jednání mezi Prahou a Varšavou však o Těšínsko vůbec nejde.

Česko území vrací, aby splatilo pozemkový dluh z 50. let, kdy se obě země dohodly na administrativním narovnání hranice. Polsko tehdy přišlo o 368 hektarů, které chce zpět, finanční kompenzaci odmítá. 

„Udělá to jen zlo“

Jak se na vracení půdy Polsku dívají starostové obcí v pohraničí?

„Po druhé světové válce, kdy došlo v důsledku Postupimských dohod k posunu polského území ve směru na západ, bylo třeba uvést československo-polské státní hranice do odpovídajícího stavu. Jednalo se především o odstranění značné členitosti jejich průběhu,“ sdělil iDNES.cz mluvčí Ministerstva vnitra Josef Holek.

I když zatím není přesně známo, které pozemky Česko Polsku převede, mluví se zejména o katastru Krnova, několika obcích u Frýdlantu nebo o Vidnavě na Jesenicku. Podle Holka budou konkrétní pozemky odtajněny v prvním pololetí tohoto roku.

„Je třeba zdůraznit skutečnost, že v daném případě se jedná o mezinárodně smluvní závazek, kterým je Česká republika vázána a proto je nezbytné jej splnit,“ dodal Holek.

Expert: Rusko chce vzbudit dojem, že jsou změny hranic běžné

Feněnko pracuje na Institutu bezpečnostních studií Ruské akademie věd a je členem tzv. Valdajského diskusního klubu, na jehož fóru loni vystoupil ruský prezident Vladimir Putin. Šéf Kremlu tehdy pronesl projev, v němž obvinil USA z toho, že činí svět nebezpečnějším (více čtěte zde).

Podle analytika a odborníka na Rusko Paula Goblea se Feněnko svým článkem snaží v souvislosti s ukrajinskou krizí vzbudit dojem, že změny hranic nejsou jen ruskou záležitostí. „Z článku vyplývá, že někteří lidé v ruském hlavním městě mají zájem na tom, aby se díky podobným sporům rozšiřoval vliv Moskvy v tomto regionu,“ napsal Goble pro magazín Interpreter.

„Je to také připomínka, že Západ nedokázal zastavit ruské územní změny v Gruzii v roce 2008 ani na Ukrajině v roce 2014 a tím otevřel dveře nejen Vladimiru Putinovi, ale také dalším, kteří se rozhodnou, že éra pevných hranic skončila a mohou hodně získat, když ty své rozšíří,“ dodal.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.