Ilustrační foto.

Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

Česko podepsalo s USA dohodu o výzkumu a vývoji pro armádu

  • 12
Českým vědcům se otevírají dveře k americkým armádním projektům. Česko dnes uzavřelo s USA dohodu o vědecké spolupráci, která má umožnit i přístup ke špičkovým technologiím.

Dohoda upravuje spolupráci s USA v oblasti obranné vědy, výzkumu a vývoje. Smlouva by měla vytvořit rámec pro výzkumné ústavy i soukromé firmy v Česku, které se budou moci zapojovat do zakázek americké armády. Zároveň budou mít také přístup ke špičkové americké vědě a technice.

Dohodu dnes v Bruselu na okraj schůzky ministrů obrany NATO podepsali Martin Barták a jeho americký protějšek Robert Gates.

"Pro naše vědce a výzkumníky to znamená nejenom jednodušší, ale vůbec možnost přístupu k projektům ze Spojených států," citovala Bartáka agentura ČTK.

Smlouvu lze považovat za zcela průlomovou. Čeští vědci se budou moci ucházet o dotace, granty a účastnit se především vojenských výzkumných projektů. Doposud mělo takovou možnost pouze několik zemí světa.

Obecně se předpokládá, že ačkoliv je smlouva oboustranná, výrazně vyšší zájem bude z Česka o americké projekty, než obráceně.

Několikaměsíční dojednávání smlouvy souvisí s nedávným plánem na zapojení České republiky do amerického protiraketového systému. Američané chtěli v Česku umístit radar. Nová vláda prezidenta Baracka Obamy ale plány protiraketové obrany zcela přepracovala a z americké základny v Brdech nakonec sešlo.

NATO chce hledat úspory

Hlavními tématy schůzky ministrů obrany Aliance budou mise v Afghánistánu a v Kosovu. NATO chce na červencové konferenci v Kábulu začít jednat o předávání odpovědnosti za bezpečnost afghánským silám a postupně pak začít své vojáky stahovat.

"Úspěchem je to, co Taliban nechce vidět. Zhruba do roka zde bude více jak 300 tisíc afghánských vojáků a policistů připravených k obraně své země," řekl generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen.

Důležitým tématem bruselské schůzky má být podle něj protiraketová obrana NATO a její rozšiřování. "Jde o druh investic, které dávají smysl," konstatoval Rasmussen s tím, že Aliance chce protiraketovou obranou chránit do budoucna nejen nasazené jednotky, ale též civilní obyvatelstvo členských a spojeneckých států.

Podle Rasmussena by takové rozšíření stálo méně než 200 milionů eur v rozmezí zhruba deseti lete. Politické rozhodnutí by měla Aliance učinit už na summitu v Lisabonu v listopadu.

Ministři se budou zabývat také reformami Aliance, včetně snižování počtu pracovníků a vojáků ve velitelských strukturách. I v době finanční krize ale podle Rasmussena "musí dát Aliance pozor, aby přílišné nebo špatné škrty neohrozily její bezpečnost v budoucnu".

, natoaktual.cz

Video