Česko patrně přijme německá omezení

  • 35
Češi se patrně budou muset smířit s dočasným zákazem volně vycestovat do Německa za prací. Němci naopak nebudou bránit spuštění temelínské elektrárny. K ústupkům v těchto konfliktních otázkách včera otevřela cestu krátká návštěva německého kancléře Gerharda Schrödera. Miloš Zeman včera po obědě s nejvyšším německým státníkem poprvé jasně připustil, že přistoupí na některá omezení pohybu pracovníků.

"Po dvou letech bude přechodné období přehodnoceno a k jednotlivým kandidátským zemím bude uplatněn selektivní přístup," uvedl Zeman. Na otázku, zda mu takové řešení vyhovuje, odpověděl, že ano.

Kancléř Schröder na druhou stranu vzal zpět měsíc starou výzvu spolkové vlády k odstavení Temelína. "Chci zdůraznit, že česká vláda rozhodne svrchovaně o způsobu svého energetického zásobování. I když máme ve věci energetické politiky jiná stanoviska, nemůžeme ani nechceme české straně cokoli předepisovat," řekl Schröder.

Kancléř zopakoval, že Německo nebude kvůli Temelínu brzdit vstup Česka do Unie. Připojení kancléř očekává nejpozději v roce 2004.

Zemanova slova naznačují velkou změnu v dosavadním postoji české vlády. Ta dosud pojímala právo vycestovat za prací hned po vstupu jako jeden ze základních přínosů členství, od něhož nelze ustoupit.

Varianta, o které hovoří Zeman nyní, by naopak znamenala zásadní souhlas s tím, co už na jaře navrhla Evropská komise. Členské země EU by podle tohoto návrhu mohly omezit vstup českých či polských pracovníků a firem na svůj trh.

Po dvou letech má následovat první vyhodnocení, zda restrikce mají smysl. Státy EU si je však budou moci poté samy prodloužit až na pět let. Budou-li chtít restrikce ještě prodloužit o další dva roky, musí prokázat, že jsou stále nutné.

Každý stát patnáctky však může s novými členy individuálně dohodnout, že nebude po Češích či Maďarech vyžadovat speciální pracovní povolení, tak jak je to dnes v unii běžně. Několik zemí dalo najevo, že žádné restrikce vydávat nebude, ovšem jiné země včetně Německa či Rakouska omezení chtějí.

Maďarsko, Slovensko a Lotyšsko už na návrh unie přistoupily. Česká vláda však podle Zemana ještě bude vyjednávat. "Nalezli jsme vzájemné pochopení, ale jednání ještě budou trvat," prohlásil Zeman.

Jeho vláda v červenci projednávání této kapitoly odložila až na říjen. Praha doufá v dosažení výhodnějších podmínek, než jakých dosáhli jiní uchazeči.

V otázce Temelína Schröder svým včerejším výrokem zmírnil tlak, vyvolaný červencovou aférou ohledně stanoviska německé vlády vůči české jaderné elektrárně.

Úřad kancléře a ministerstvo životního prostředí se tehdy shodly na tom, že Temelín by bylo lépe odstavit, aniž to české vládě bylo předáno jako oficiální požadavek. Aféra vypukla poté, co o tomto interním stanovisku informovalo německé ministerstvo životního prostředí.

Včera se Schröder pokusil udělat za touto aférou tečku a zdůraznil právo české strany suverénně rozhodnout o osudu Temelína. Zahájení provozu elektrárny by mohl zablokovat již jen takzvaný melkský proces, v němž česká a rakouská strana za asistence Evropské komise posuzují bezpečnostní rizika Temelína.

Schröder řekl, že Německo vyčká výsledku tohoto procesu, Zeman dal najevo optimismus, že tento proces dá provozu elektrárny jasnou zelenou.

Německo nebude klást kvůli Temelínu České republice překážky na cestě do EU, prohlásil při návštěvě Čech německý kancléř Gerhard Schröder. Po setkání s premiérem Milošem Zemanem nicméně potvrdil rozdílnost názorů obou zemí na bezpečnost elektrárny. (21. srpna 2001)


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video