Státy jako Česko, Slovensko, Polsko či Rakousko si vysloužily na škále od jedné do sedmičky nejlepší hodnocení jak za svobodu politických, tak občanských práv. Maďarsko a Chorvatsko dostaly za občanská práva "dvojku". Srbsko, Rumunsko či Bulharsko byly hodnoceny druhým stupněm za politická i občanská práva.
V hodnocení Freedom House (FH) jsou pokládány za svobodné země, které jsou hodnoceny nejhůře stupněm 2,5. Svoboda je přitom v tomto pojetí spojována s otevřenou politickou soutěží, respektováním občanských práv, aktivní občanskou společností a svobodnými médii.
Do skupiny pouze "částečně svobodných" zemí zařadila FH například Ukrajinu,
která dosáhla jen na stupeň čtyři v hodnocení politických práv a na stupeň tři za občanské svobody. Organizace založená v roce 1941 označila za svobodné 90 zemí, za částečně svobodné 58 zemí a za nesvobodné 47 států.
Do nejhorší kategorie spadají například Eritrea, Severní Korea, Rovníková Guinea, Somálsko, Súdán, Sýrie, Saúdská Arábie nebo Turkmenistán. Libye a Egypt patří mezi státy, které díky úspěšným volbám postoupily z loňského umístění v kategorii nesvobodných zemí mezi částečně svobodné.
Výraznější meziroční zhoršení naopak bylo zaznamenáno u Ruska, Ukrajiny, Kazachstánu, Turecka, Mali či Nigérie. Například Rusko se známkami šest a pět už Freedom House pokládá za nesvobodnou zemi.
