Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Česko opět vyhrálo, tentokrát v bezbožnosti

  10:46aktualizováno  10:46
Evropané se velmi liší v tom, jakou důležitost přikládají náboženství. Podle průzkumu Eurobarometr si náboženství nejvíce váží Malťané, Poláci, Řekové a Portugalci, nejmenší úctě se těší ve Skandinávii, Česku a Estonsku.
Víru si drží hlavně starší lidé, s jejich odchodem ubývá i věřících. Ilustrační foto

Víru si drží hlavně starší lidé, s jejich odchodem ubývá i věřících. Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Bůh je mrtev, alespoň z pohledu Čechů, Dánů, Estonců a Švédů. Méně než třetina lidí v těchto zemích považuje víru za důležitou součást života, přičemž Česko na pomyslném ateistickém žebříčku obsadilo první příčku.

Řeč je o posledním výzkumu programu Eurobarometr, v němž občané EU přiřazovali důležitost různým životním hodnotám. Celá Unie se shoduje v tom, že maximálně důležité je zdraví, rodina a práce. Zcela se naopak rozchází v otázce, jak ocenit roli víry a politiky.

Co ve vašem životě hraje důležitou roli? *
 
Z přiložené tabulky je vidět, že Češi obě jmenované sféry oznámkovali nejhůře, jen v naprosté nedůležitosti politiky je trumfli Slováci.

Nejhorlivějšími věřícími jsou naopak Malťané a Poláci, zatímco politiku opravdu uznávají jen Nizozemci. Úplnému propadu se veřejná činnost vyhnula ještě v Dánsku, Švédsku, Německu a Itálii.

Konec biologie
Autoři Eurobarometru získané údaje téměř neinterpretují, takže o to více místa zbývá na spekulace. Výsledky v každém případě ozřejmují několik skutečností.

Například tu, že většina teorií o jakési "vrozené dispozici k víře" se pod jejich světlem jeví jako nesmyslná. V posledních letech se objevila řada hypotéz, podle nichž je religiozita projevem "zdravě fungující mysli", vyplývá ze struktury myšlení, je "biologicky přirozená", podmíněná intuicí, případně "neurologicky zakotvená".

Jenomže jak si potom vysvětlit, že opravdových ateistů je podle různých průzkumů v Británii a ČR téměř polovina obyvatel, zatímco v Irsku a Polsku méně než desetina?

Co mají obě skupiny jinak společného? Podobný rozdíl panuje například v Asii mezi Jižní Koreou a Filipínami či v Severní Americe mezi Kanadou a Spojenými státy.

Rovněž je patrné, že dvě nejateističtější oblasti – anglosaská severní Evropa a bývalé sovětské satelity – se k vlažné víře dopracovaly zcela odlišnou cestou.

A co Irsko, Sigmunde Freude?
Jiné příklady relativizují desetiletí staré poučky Karla Marxe a Sigmunda Freuda, podle nichž je víra vlastní především strádajícím lidem, kteří si k církvi chodí pro útěchu.

Dokonce i současní sociologové si všímají, že tam, kde kvete všeobecný blahobyt a kvalitní lékařská péče, ztrácejí církve nejrychleji své stoupence. Takže ve Švédsku ubylo za poslední půlstoletí 33 procent věřících, pětina lidí ztratila víru v Norsku, Austrálii a Nizozemsku, o něco méně v Dánsku a Británii.

Jenže kdo potřebuje utěšit od bídy v nábožensky silně založených zemích, jako je Malta, Kypr, Řecko, Portugalsko, Itálie a především Irsko? To ví zřejmě jen Bůh, ale od něho Češi odpověď očividně nečekají.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Chilesaurus, replika kostry dinosaura z roku 2015
Záhada „Frankensteina“ rozluštěna. Dinosaurovi našli místo v rodokmenu

Chilesaurus neboli „Frankenstein“ po dvou letech konečně našel své místo v rodokmenu dinosaurů. Takový je závěr studie britských vědců, kteří neobvykle...  celý článek

Angela Merkelová
Youtubeři zpovídali Merkelovou. Ptali se jí na feminismus i na Trumpa

Čtyři populární němečtí youtubeři ve středu zpovídali kancléřku Angelu Merkelovou. Interview živě odvysílali na internetu. Merkelová odpovídala například na...  celý článek

Francouzská armáda cvičí orly pro lov zbloudilých dronů (10. února 2017)
Norsko schválilo projekt na odstřel 200 orlů. Ornitologové protestují

Norský parlament schválil kontroverzní projekt na regulaci populace orlů skalních. Chovatelé ovcí a sobů tvrdí, že dravci působí velké škody ve stádech a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.