Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Místo 600 vojáků 168. Poslanci kývli na velké stahování z Afghánistánu

  16:00
Angažmá českých vojáků v Afghánistánu se v příštích letech výrazně zmenší. Poslanci schválili dvouletý výhled vojenských misí v zahraničí, na konci roku 2014 by v silách ISAF mimo ochranu ambasády v Kábulu mělo působit 168 vojáků. Nyní v Afghánistánu slouží téměř 600 českých vojáků.

Čeští vojáci se v Afghánistánu účastnili mimo jiné i operace s názvem Welcome Home. Návrat domů čeká většinu z nich v následujících letech, česká mise v Afghánistánu se totiž výrazně zmenší. | foto: PRT Lógar

Armáda se podobně jako řada dalších složek státu potýká s velkými škrty. "Klademe důraz na naše zahraničněpolitické priority a kontinuitu našeho působení, ale zároveň jsme realističtí a reflektujeme naše možnosti," řekl při schvalování ministr obrany Alexandr Vondra. Prakticky stejnými slovy poté skromný plán misí zhodnotil ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.

Poslanci schválili plán misí většinou 134 hlasů, proti byli komunisté a sedm sociálních demokratů. "Nepamatuji si, že by byl kdy mandát schválen tak vysokým počtem poslanců a v tak dostatečném časovém předstihu. Tímto se bezesporu ČR stává čitelnějším partnerem," pochvaloval si to ministr Vondra.

Místopředseda Sněmovny a odborník ČSSD na zahraničí Lubomír Zaorálek uvítal, že jsou poslanci "seznamováni s harmonogramem stahování". Češi by se podle něj ale měli poučit z toho, že není až takový problém někam vojáky vyslat, jako si ujasnit, čeho tam chtějí dosáhnout.

Komunistický poslanec Alexandr Černý v rozpravě varoval před stále se tenčícími rozpočty armády, rušením některých druhů zbraní a orientací armády na zahraniční operace. Ty jsou podle něj tím posledním, na co ještě Češi mají peníze.

Loni až 720 vojáků, koncem roku 2014 už jen čtvrtina

Harmonogram stahování Čechů z Afghánistánu

Čísla nezahrnují ochranu ambasády v Kábulu.

Rok 2013

  • 1. čtvrtletí: 539 vojáků
  • 2. čtvrtletí: 399 vojáků
  • 3. čtvrtletí: 389 vojáků
  • 4. čtvrtletí: 354 vojáků

Rok 2014

  • 1. čtvrtletí: 340 vojáků
  • 2. čtvrtletí: 330 vojáků
  • 3. čtvrtletí: 305 vojáků
  • 4. čtvrtletí: 168 vojáků

Rok 2015 (výhled)

  • 1. pololetí: 150 vojáků
  • 2. pololetí: 100 vojáků

Zdroj: Příloha návrhu misí na roky 2013 a 2014

Omezování vojenské přítomnosti v Afghánistánu začalo už s rokem 2012. Nyní v hornaté zemi pod Hindukúšem slouží 593 českých vojáků, přičemž loni měla armáda mandát vyslat až 720 mužů a žen.

Počty českých vojáků v zemi, v níž NATO vede vleklý konflikt s bojovníky hnutí Taliban, v minulých letech kolísaly. Nyní ale schválené plány počítají s opravdu nebývalým "osekáním" české účasti.

Stropem pro afghánskou misi pro rok 2013 bude 539 vojáků, pro další rok pak 340 vojáků. Tato čísla ovšem většinu času nebudou zcela naplněna. V posledním čtvrtletí roku 2014 v Afghánistánu bude už jen 168 vojáků, nepočítaje dvě desítky mužů vyčleněných k ochraně ambasády v Kábulu.

Stíhače čeká laškování s ruskými bombardéry

České letce se stíhačkami Gripen čeká na podzim střežení vzdušného prostoru Islandu, který nemá vlastní armádu. Lze čekat, že se při svých letech potkají s ruskými bombardéry, které bdělost pilotů Aliance čas od času zkoušejí (více o střežení Islandu čtěte zde). Pro pětitýdenní misi počítá obrana se čtyřmi gripeny, 50 vojáky a náklady 22 milionů korun.

V roce 2013 by předpokládané mise měly stát 1,6 miliardy korun, v roce 2014 celkem 1,3 miliardy. Pro představu, dohromady to odpovídá třinácti kilometrům dálnice v průměrných cenách udávaných Ředitelstvím silnic a dálnic.

V roce 2013 vyčlení Česko 766 vojáků do sil rychlé reakce NATO, o rok později pro tyto účely bude k dispozici 302 českých vojáků. V tomto případě však není možné hovořit o zásadním poklesu. Česko v minulých letech tradičně pro síly rychlé reakce NATO vyčleňovalo kolem tří set vojáků.

Výhled pro rok 2015 nicméně počítá s tím, že Česko bude mít až 1 541 vojáků nasaditelných v případě nutnosti rychle kdekoliv na světě.

Autor:



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© Copyright 1999–2014 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.