Česko odmítá známku Evropské unie

Čeští představitelé nejsou spokojeni s hodnocením Česka Evropskou unií. Ta republiku zařadila podle stavu ekonomiky až za Maltu, Kypr, Maďarsko, Polsko a Estonsko. S hodnotící zprávou shodně nesouhlasí premiér Miloš Zeman i předseda Poslanecké sněmovny Václav Klaus. Naopak člen Evropské komise odpovědný za rozšíření unie Günter Verheugen tyto negativní reakce nechápe.Stálý zpravodaj MF DNES v Bruselu Michal Mocek v on-line rozhovoru odpovídal na vaše dotazy.

Klaus i Zeman své výhrady vyjádřili po schůzce s vedoucím delegace Evropské komise v Praze Ramirem Cibrianem, který jim hodnotící text oficiálně předal.

Pořadí kandidátů podle EU
Kdy odolají konkurenci zemí?

1. skupina (už nyní)
Kypr, Malta
2. skupina (V krátké době)
Polsko, Maďarsko, Estonsko
3.skupina (také v krátké době, pokud dokončí reformy)
Česká republika, Slovinsko
4. skupina (zhruba během pěti let)
Slovensko, Lotyšsko, Litva
Pozn.: Ostatní státy následují v dalších skupinách
Spousta hodnocení je podle Klause mimořádně necitlivých a velmi subjektivních. Soudí, že čeští představitelé budou muset svým evropským partnerům vysvětlit, že to ve skutečnosti vypadá jinak.

V ekologii unie republiku vesměs chválí

Zeman si podle svých dokáže představit jisté časové zpoždění mezi vnímáním ekonomické dynamiky a mezi reálným stavem vzhledem k tomu, že Česko teprve v poslední době překonalo ekonomickou krizi.

Zatímco polská a maďarská ekonomika již podle komisařů tržní je, českou a slovinskou za ní lze zatím jen považovat. "Pokládám za poněkud komické, že ta jedna věta se ve zprávě objevila, a pokládám to dokonce za rozporné s ostatními texty, které jsou v té zprávě obsaženy," komentoval formulaci evropských komisařů Zeman.

Ministerstvo zahraničí se hlavně neztotožňuje s hodnocením schopnosti Česka vystát konkurenční tlaky v unii. Kavan však zároveň podtrhl, že celkově vyznívá letošní pravidelné hodnocení Evropské komise pro Českou republiku příznivě a nesrovnatelně pozitivněji než loni. Ministr sám hodnotí zprávu komise celkově velmi pozitivně. Ministerstvo však chce o zařazení Česka až do třetí skupiny kandidátů s komisí dál jednat

Cibrian hovořil o tom, že mezi druhou a třetí skupinou, kam byla zařazena Česká republika, jsou rozdíly jen nepatrné a že přípravy Česka na vstup do Evropské unie se v poslední době zrychlují.

"Ekonomická kritéria nesmírme směšovat s celkovou připraveností země na členství. Pokud země posuzujeme v širších souvislostech, tak mezi nimi nejsou zásadní rozdíly," řekl ve středu po zveřejnění hodnocení Cibrian. Upozornil, že například Malta, která je z ekonomického hlediska hodnocena velmi kladně, ještě neotevřela  jako jediná kandidátská země ani polovinu kapitol, je tedy v rozhovorech o vstup do EU pozadu.

Seřazení podle stavu tržní ekonomiky je ale jediným místem souhrnného dokumentu, kde unie srovnává přední uchazeče a zmiňuje i Českou republiku. Činitelé v komisi si stěžují, že Praze chybí nejen promyšlená strategie, ale i jasná oddanost reformám a transformaci. Kritizují málo průzračné revitalizační aktivity a poukazují na problém uplatňování zákon o bankrotech.

U Čechů chybí v souhrnném hodnocení i zmínky o větším úsilí při restrukturalizaci citlivých sektorů jako je těžba uhlí, což unie vyzvedává u Polska. Češi se nemohou pochlubit ani významějšími úspěchy v boji proti organizovanému zločinu jako Maďarsko.

"Česká republika a Slovinsko mohou být považovány za tržní ekonomiky a měly by být schopny brzy splnit i druhé kritérium za předpokladu, že dokončí a provedou zbývající reformy," píše se v dokumentu.

V Maďarsku, Polsku a Estonsku podle EU již fungující tržní ekonomiku mají a brzy budou schopny odolávat i ekonomickým tlakům EU. Kypr a Malta, dávno kapitalistické, navíc miniaturní středomořské ostrovy, obě kritéria splňují. Prvním kritériem je fungující tržní ekonomika, druhým schopnost odolávat konkurenčním tlakům a tržním silám uvnitř unie.

Česku chybí více sebedůvěry, tvrdí komisař Verheugen
Při srovnání hodnotící zprávy o České republice s posudky na ostatní kandidáty je Česko letos v čele. "Negativní reakce v Praze jsou proto špatně pochopitelné," řekl v Bruselu Günter Verheugen.

"Názory, že Česká republika dostala špatnou zprávu, se vymykají mému chápání," dodal. Je hluboce zklamán a míní, že České republice chybí více sebedůvěry. "Měla by být hrdá na to, co dokázala. Nechápu, proč se takto zraňuje."

Všechna pozornost se podle něj soustředila na jediný bod, jímž je hodnocení z hlediska ekonomických kritérií.

Václav Havel: Výtky EU nelze brát na lehkou váhu
Prezident Václav Havel přivítal, že komise ocenila pokrok, který země učinilo za poslední rok v přípravách na vstup do unie. "Václav Havel zároveň upozornil na to, že výtky uvedené ve zprávě, především týkající se oblasti soudnictví, státní správy a korupce, nelze brát na lehkou váhu, a to zejména proto, že je na ně upozorňováno opakovaně," tlumočil stanovisko prezidenta vedoucí tiskové služby prezidentské kanceláře Martin Krafl. Kandidátské země nyní podle prezidenta čeká klíčové období ve vyjednávání s EU.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video