Dědic obrazů zavražděného Žida v Česku neuspěl, obrátil se na Fagana

Dědic 43 obrazů ze sbírky židovského obchodníka zavražděného nacisty Richarda Poppera v Česku neuspěl s restitučním nárokem. Obrátil se tak na americké soudy. Začal spolupracovat s právníkem Edwardem Faganem, který v Česku vymohl obětem holokaustu a nuceně nasazeným značné částky.

Americký právník Edward Fagan, na kterého se obrátil i dědic Richarda Poppera. | foto:  Petr Topič, MAFRA

Michal Klepetář se svou stížností neuspěl v roce 2009 ani u Ústavního soudu. Předtím se o obrazy soudil s Národní galerií a ministerstvem kultury.

Ústavní soud se podle dřívějších informací negativně postavil i k jeho návrhu na zrušení části zákona o zmírnění některých majetkových křivd způsobených holokaustem, podle níž mohou umělecká díla zabavená za války Židům získat zpět jen jejich potomci, nikoliv vzdálenější příbuzní.

Michal Klepetář a Richard Popper

Klepetář je Popperův prasynovec a k obrazům se nedostal právě kvůli sporné části zákona. Ústavní soud ale jeho argumenty nepřijal a stížnost i návrh odmítl pro zjevnou neopodstatněnost a neoprávněnost navrhovatele.

Popper zemřel i s manželkou a dcerou v lodžském ghettu. Údaje o datu úmrtí se různí, podle Klepetáře zahynul v roce 1941. Před válkou žil v Brně, patřil k významným sběratelům a mecenášům.

Klepetář navázal spolupráci s americkým právníkem Edwardem Faganem. "České soudy dědicům Richarda Poppera přiznaly právo na dům, kde Popperovi bydleli, ale odepřely jim nárok na obrazy, které v tom domě visely. Jelikož se touto zjevnou nespravedlností nechtěl nikdo, a to včetně Ústavního soudu, zabývat ani tři roky po přijetí Terezínské deklarace, rozhodl se obrátit na americký soud," uvedl Tomáš Jelínek, který se zabývá problematikou holokaustu a odškodňování

Americké soudy totiž podle něj hrají důležitou roli v odškodnění obětí nacismu a jejich potomků už od 90. let, bez nich by ani nikdy nedostali odškodnění čeští nuceně nasazení. "Česko má vůči USA řadu závazků ve věci odškodnění obětí holokaustu, na jejichž základě může soud rozhodnout a navrhnout vyřešení věci," komentoval Jelínek důvody, proč se Klepetář obrací na soudy v USA.

Oběti holokaustu přišly o tisíce uměleckých děl, které se později dostaly do galerií a muzeí. Díky zákonu o zmírnění některých křivd způsobených holokaustem se alespoň část děl vracela rodinám bývalých vlastníků.

Terezínská deklarace, o níž hovoří Jelínek, byla přijata před třemi lety v Česku, není právně závazná. Jelínek připomněl, že konstatovala přetrvávání problémů při navracení konfiskovaného majetku, které je třeba řešit. "V Česku se však tímto závazkem nikdo vážně nezabývá," míní Jelínek.

Podle jeho názoru se v případě Klepetáře bude jednat o první žalobu ve věci židovských restitucí v ČR u soudu v USA. V Česku je stále nedořešena řada restitucí majetku obětí holokaustu a americké soudy jim mohou být novou nadějí, doplnil Jelínek.