Česko nabízí polní nemocnici

  • 46
Zatímco se spojenci přibližují k Bagdádu, Česko už myslí na obnovu poválečného Iráku. Vyslání polní nemocnice do krizové oblasti odsouhlasila Bezpečnostní rada státu. "Případná mírová operace v Iráku by ale musela mít mandát OSN," upozornil ministr obrany po jednání rady Jaroslav Tvrdík.

ÚDER NA IRÁK:
on-line reportáž

"Nemocnice bude po vojenské stránce připravena vyjet do zahraničí kdykoliv po 1. dubnu," podotkl ministr.

Tvrdík tak má nyní dva týdny na jednání s politickými stranami, aby vyslání polní nemocnice schválily. Pokud by se tak nestalo, mohla by vláda lékaře poslat i bez souhlasu Poslanecké sněmovny, v krizové oblasti by ale museli zůstat pouze 60 dní.

Generální tajemník OSN Kofi Annan by měl ještě tento týden o mírové obnově Iráku jednat s Condoleezzou Riceovou, poradkyní pro národní bezpečnost amerického prezidenta George Bushe.

Podle velvyslance České republiky při OSN Hynka Kmoníčka USA totiž chtějí, aby se situace v Iráku co nejdříve vrátila pod gesci OSN.

Velká Británie se České republiky už předběžně dotázala, zda by mohla k obnově přispět polní nemocnicí, kterou Britové znají z jejího úspěšného působení v mírové misi ISAF loni v Afghánistánu. O nemocnici jednal minulý týden v Londýně náměstek ministra obrany Jan Váňa.

Zdravotnická jednotka, která by tentokrát vyjela pod označením 7. polní nemocnice, by měla necelých 150 lidí, řekl její případný velitel Mojmír Mrva.

Český velvyslanec v Británii a bývalý první náměstek ministra obrany Štefan Füle novinářům po telefonu z Londýna řekl, že spojenci mají po válce zájem na českém podílu při obnově Iráku.

Jednotku lze vyslat několika způsoby
Podle ministra Tvrdíka existuje několik způsobů, jak nemocnici na žádost spojenců do Iráku či do Kuvajtu poslat. První možností je, že při rotaci členů současné protichemické jednotky přijedou lékaři místo specialistů na boj se zbraněmi hromadného ničení.

Druhou možností je vyslat na 60 dní polní nemocnici bez souhlasu Poslanecké sněmovny a třetí je získat nový politický mandát.

Na financování by se přitom nepodílela jen česká strana. "Je řada států, které mají finanční prostředky, ale nemají příslušné schopnosti," podotkl Tvrdík.

Připustil však, že by se na nákladech podílelo i ministerstvo obrany. USA například na obnovu Iráku po válce už vyčlenily kolem miliardy dolarů, ke sbírkám vyzvaly OSN, Červený kříž a další organizace.

Měsíčně nemocnice stojí okolo 40 milionů, při vyslání na půlroční misi by to bylo asi 240 milionů korun. Česku by přitom vyhovovalo, kdyby spojenci zaplatili jen ty náklady, o které se provoz nemocnice zvýší jejím pobytem ve válkou poničeném Iráku.

SPECIÁLNÍ PŘÍLOHA iDNES
* články * infografika * profily *
*
Irák v datech * pozadí krize *

,

Video