Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Česko nabídlo čtyři gripeny a 300 vojáků na posílení obrany před Ruskem

  8:50aktualizováno  10:23
Čtyři letouny gripen a až 300 vojáků nabídla Česka republika k posílení obrany členských zemí na východní hranici NATO kvůli krizi na Ukrajině. V případě potřeby mohou být jednotky například v Polsku nebo Pobaltí do týdne.

České gripeny v Pobaltí | foto: Armáda ČR

"Pokud bychom byli požádáni, jsme připraveni poskytnout čtyři gripeny k zesílení ochrany vzdušného prostoru Pobaltí nebo polsko-ukrajinské hranice," uvedl ministr obrany Martin Stropnický (ANO). V rámci Sil rychlé reakce (NATO Response Forces) pak ještě 300 vojáků.

Síly rychlé reakce

Speciální mnohonárodní jednotky NRF (NATO Response Force), připravené rychle zasahovat na různých místech ve světě. Jsou určeny pro operace v krizových situacích, pomáhají v boji proti terorismu, při evakuaci civilistů, slouží jako demonstrativní síly pro odražení agrese. Česká armáda pro NRF v minulosti pravidelně vyčleňovala protichemickou jednotku. Operačního nasazení o síle 25 tisíc vojáků jsou jednotky schopny od podzimu 2006. Na vzniku expedičních jednotek se členské státy NATO dohodly během pražského summitu v roce 2002. Částečně byly jednotky nasazeny v postižených oblastech po hurikánu Katrina ve Spojených státech nebo po zemětřesení v Pákistánu.

"Jsme připraveni vyčlenit další specifické potřeby, pokud to bude na místě potřeba," generál Pavel. "Letouny jsou vždycky důležité pro ochranu vzdušného prostoru, proto nabízíme tuto posilu," uvedl ve vysílání ČT 24 náčelník generálního štábu Petr Pavel. 

Z "nových" členských států NATO jsou Česko společně s Polskem a Rumunskem jedinými zeměmi, které takovými kapacitami disponují. Z ochranou vzdušného prostoru nad Litvou, Lotyšskem a Estonskem mají čeští letci bohaté zkušenosti. Už dvakrát tam s gripeny působili v rámci alianční mise Air Policing.

Pokud dojde k aktivaci pohotovostní sil NATO (NRF), mohou být podle Pavla první české jednotky na místě v řádu dnů a do týdne se přesunout na místo určení.

NATO ve středu rozhodlo kvůli situaci na Ukrajině k okamžitému posílení obrany svých členských zemí na východě. Opatření na posílení obrany mají být realizována ihned a aliance chce do Pobaltí, Polska či Rumunska rozmístit více bojových letounů, do Černého moře a východního Středomoří pak více válečných lodí. "NATO bude chránit každého spojence a bránit jakémukoli ohrožení naší základní bezpečnosti," řekl generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen.

Mise českých gripenů

  • Od května do září 2009 střežili čeští letci s gripeny vzdušný prostor nad Pobaltím v rámci alianční mise Air Policing. Osmkrát se jim na letišti v litevském Šiauliai nad hlavami rozezněly poplašné sirény k ostrému startu. Většinou kvůli ruským vojenským letounům.
  • Od září 2012 absolvovali čeští piloti podobnou misi rovněž nad Pobaltím. Na konto si připsali 15 ostrých pohotovostních startů.
  • Letos na podzim mají čtyři české gripeny chránit Island. Letouny budou operovat ze základny v Keflavíku.

Například Nizozemsko má vyslat další stíhací letouny do Polska. Německo přispěje vojenskou zásobovací lodí do Baltského moře a vysláním až deseti stíhaček Eurofighter do Pobaltí. 

Pokračovat mají také hlídkové lety letounů včasné výstrahy AWACS nad Polskem a Rumunskem. Na Baltu by mělo podle informací vrchního velitelství NATO v nejbližších dnech operovat nejméně 5 válečných lodí.

Kanada ve čtvrtek nabídla pro posílení obrany evropských spojenců šest nadzvukových letounů CF-18 a také Pentagon oznámil, že pravděpodobně prodlouží nasazení celkem dvanácti stíhaček F-16 v Polsku až do konce letošního roku.

"Kanada důrazně odsuzuje ruskou ilegální okupaci Ukrajiny a další agresivní vojenské provokace," prohlásil kanadský premiér Stephen Harper.

Podle Aliance rozmístilo Rusko na ukrajinských hranicích až 40 tisíc svých vojáků. Dokládají to satelitní snímky. Vojenská opatření na posílení obrany mají především uklidnit ty spojenecké země, které s Ruskem bezprostředně sousedí.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.