Třiaosmdesátieltá Berta Schmidtová, vdova po brněnském prvorepublikovém velkopodnikateli Pavlu Kohnovi, si u štrasburského soudu stěžovala na táhnoucí se vyřizování jejích restitučních nároků.
Odvolávala se přitom na část zákona, která zaručuje právo na spravedlivý soud v přiměřeném čase.
Celkem 486 parcel ve 12 katastrálních území města Brna se dožadovala od prosince 1992 na pozemkovém úřadu brněnského magistrátu. Restituce nakonec skončila u soudu a vdova se dodnes nedomohla žádného majetku.
"Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku dal Bertě Schmidtové za pravdu v délce soudního řízení. Za předčasnou ale označil její stížnost, že délka řízení má vliv na její majetek, protože proces ještě česká justice neuzavřela," řekl iDNES český zmocněnec pro lidská práva Vít Schorm.
Částka 192 tisíc korun má vdovu podle štrasburského soudu odškodnit za morální újmu. Česko navíc musí podle verdiktu uhradit náklady na soudní řízení ve výši 16 tisíc korun.
Právní zástupce Schmidtové Josef Havel verdikt evropského soudu uvítal. "Děkuji jim, že ukázali, na čí straně je pravda," řekl Havel agentuře ČTK. "Sice jsme požadovali 20 milionů korun, ale i toto je zadostiučinění."
Soud v rozsudku konstatoval, že i když bylo řízení složité a za některé průtahy může sama Schmidtová tím, jak často využívala zákonných opravných prostředků, nemohlo to ovlivnit délku celého procesu.
Zároveň shledal zbytečné průtahy v činnosti pozemkového úřadu a krajského soudu. "Úřady v některých obdobích nic nedělaly. To představovalo pro žadatelku vzhledem k jejímu zdravotnímu stavu a věku velké riziko," píše se v rozsudku.
Spor projedná ministr
Česko se proti verdiktu štrasburského soudu může do tří měsíců odvolat. Kauzu Schmidtové nyní projedná ministerstvo spravedlnosti. O tom, zda se stát odvolá, v první instanci rozhoduje ministr.
"Pokud se ministr spravedlnosti rozhodne podat odvolání, musí jeho návrh projednat vláda. Podle mých odhadů se ale v tomto případě Česko odvolávat nebude," uvedl zmocněnec Schorm.
Pomalé soudní řízení nelze označit za českou specialitu. Evropský soud pro lidská práva vydává každý týden v podobných případech několik verdiktů, přičemž mezi postiženými státy lze najít i řadu západoevropských zemí.
Třetí trest za pomalé soudy
Letos jde ve Štrasburku už o třetí prohraný spor pro Česko. Vůbec první trest za pomalé soudy padl letos v lednu. Česká republika se proti němu ohradila. V létě soud stížnost definitivně odmítl.
Dvaapadesátiletá učitelka Dana Bořánková z Klatov tak dostane od vlády necelého půl milionu korun za to, že se její soudní spor vlekl nepřiměřeně dlouho. Nepřiměřeně dlouho znamená patnáct let. Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku rozhodl, že tak dlouhá soudní pře není možná. - více zde
Začátkem července Štrasburk rozhodl o kauze manželů Hartmanových. Těm musí český stát za vleklou restituci zaplatit 310 tisíc korun. Po úřadech začátkem 90. let požadovali vrácení rodinné vily a rozsáhlých pozemků v Želizech na Mělnicku a čtyři domy s pozemky v Praze 4 a 7.
Jejich požadavky ale úředníci a později i soudci vždy zamítli, protože manželé nemají československé občanství. Některá odvolací řízení stále probíhají. - více zde
