Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Česko má jízdní řád cesty do EU

aktualizováno 
- Česká republika má přesný jízdní řád jednotlivých kroků, které ji mají přivést do Evropské unie. Vláda včera schválila Národní program přípravy na členství v EU, který je základní příručkou mapující všechny úkoly, jež země musí před přijetím splnit. Povinnost vypracovat národní program má každá kandidátská země a Česko již obdobné materiály pro Evropskou komisi vypracovalo v předchozích dvou letech.


Letošní se však od předchozích liší nejen svým téměř dvojnásobným rozsahem 527 stran, ale i tím, že podrobně a přehledně určuje, co a dokdy musí připravit jednotlivá ministerstva.

"Tento strategický materiál má větší vypovídací hodnotu a Evropská komise ho jistě bude hodnotit kladně," řekl ministr zahraničí Jan Kavan.
Na poslední chvíli před odesláním anglické verze do Bruselu se ovšem bude muset opravit kapitola soudnictví: sněmovna tento měsíc neschválila zásadní novelu trestního řádu.

Každá kapitola vládního programu obsahuje úkoly pro jednotlivé resorty, termíny jejich předložení vládě a v řadě z nich se objevují přesně vyčíslené požadavky na státní rozpočet, a to na několik let dopředu.
Například z kapitoly imigrace a hraniční kontrola vyplývá, že v letošním roce si projekty spojené s modernizací vízového procesu vyžádají 307 milionů korun. V následujícím roce 209 milionů a o rok později 126 milionů.
"Konečně se podařilo překonat názor, že metodika sestavování rozpočtu nedovoluje určit přesné částky na několik let dopředu," říká ředitel odboru koordinace s EU ministerstva zahraničí Jiří Havlík.

Nyní ministři vůbec poprvé vědí, kolik přesně dostanou ze státního rozpočtu na sbližování s právními předpisy EU i za dva roky, a mají i závazek ministerstva financí, že bude jejich názor respektovat.

Program vstupu do EU: tradiční bitva o peníze 
Národní program přípravy České republiky na členství v Evropské unii, kterou včera vláda schválila, byl letos dokončen později než loni. Například Poláci svůj program odeslali do Bruselu už koncem dubna. Zpoždění však není fatální: Maďarská vláda bude svůj program schvalovat až v polovině června.
Podstatnější je, že jednotlivé resorty vědí na několik let dopředu, kolik obdrží ze státního rozpočtu na sbližování s právními předpisy Evropské unie.
Mnohem přesněji formulovaný program bude mít i politický dopad v Bruselu. I když se zatím diplomaté ze zastoupení Evropské komise v Praze k našemu Národnímu programu nevyjadřují a čekají na jeho anglickou verzi, je jasné, že program s největší pravděpodobností pozitivně ovlivní podzimní hodnotící zprávu Evropské komise o České republice.

Schvalování národního programu ovšem provázely tradiční spory o peníze. I když úřednící ministerstva zahraničí, kteří byli koordinátory přípravy Národního programu, hovoří o tom, že spory nebyly zásadní a týkaly se jen rozvržení finančních prostředků na jednotlivé roky, jeden konflikt se řešil až na poslední chvíli během včerejšího zasedání vlády. Ministerstvo pro místní rozvoj původně žádalo až 17 miliard korun na období 2000-2002. Je to částka, která mnohonásobně převyšuje "evropské" požadavky ostatních resortů. Důvod je prostý: do kompetence ministra Petra Lachnita patří příprava regionálních rozvojových programů.

Berlínský summit EU v březnu 1999 rozhodl, že kandidáti obdrží v období 2000-2006 dohromady každý rok částku ve výši tří miliard sto dvaceti milionů euro, mimo jiné prostřednictvím nových fondů ISPA (doprava, životní prostředí) a SAPARD (obnova venkova).
Česká strana letos předložila v rámci ISPA dvanáct projektů a z fondu ISPA bychom letos mohli čerpat 72 milionů euro.
Zdá se však, že letos z této pomoci nebude nic. Nejen proto, že bruselská byrokracie projekty posuzuje velmi pomalu, ale i proto, že snížením rozpočtu ministerstva pro místní rozvoj je ohrožen základní princip spolufinancování, bez něhož žádné peníze z Bruselu nedostaneme.

"Nemohu souhlasit se snížením prostředků pro můj resort. Bude to znamenat likvidaci rozvojových programů," řekl včera Lachnit. Ve vládě neuspěl, ale kabinet bude muset otázku českého příspěvku na rozvojové programy v nejbližších týdnech řešit.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Budoucí podoba nového kulturního centra.
Šestiletý spor skončil, radnice v Lanškrouně zaplatí firmě čtyři miliony

Na dlouhých šest let se protáhl spor mezi městem Lanškroun a společností Gurman S, který se týkal plánovaného odkupu Společenského domu. Zastupitelstvo muselo...  celý článek

Dvanáct konkrétních podmínek, mezi nimi závazek usilovat o odmítnutí povinného...
Do vlády jen s tím, kdo odmítne povinné přijetí eura a EET, řekl Fiala

Závazek, že ODS půjde jen do takové vlády, která se zaváže zrušit elektronickou evidenci tržeb a bude mít v programu i odmítnutí povinného přijetí eura,...  celý článek

Ilustrační snímek
Inspektoři našli víc než třicet škol, kde většina žáků neodmaturuje

Inspektoři sledovali téměř půl roku tři desítky středních škol, na nichž mají žáci často problém se skládáním maturity – neúspěšných je většina. Ačkoli vedení...  celý článek

Jsem těhotná a partner mi zahnul. Přesto zůstávám
Jsem těhotná a partner mi zahnul. Přesto zůstávám

Jak se jiné ženy postavily k nevěře a co jim pomohlo.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.