Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Česko je správný název, shodlo se slyšení

  13:56aktualizováno  13:56
Senátoři, jazykovědci a další odborníci diskutovali v Senátu o Česku. Tentokrát jim však ani tak nešlo o naši vlast, ale spíše o její jednoslovné pojmenování. Slovo Česko totiž stále mezi lidmi vyvolává rozporuplné reakce. Podle odborníků je ale správné.

Smířili jste se s jednoslovným názvem Česko? Hlasujte v anketě.

Senát se jednoslovným pojmenováním České republiky zabýval na veřejném slyšení nazvaném "Funkční rozlišování spisovných názvů Česká republika a Česko a jejich cizojazyčných ekvivalentů".

K účasti na veřejném slyšení se přihlásily desítky zástupců různých institucí. Přítomni budou vysokoškolští učitelé, novináři, jazykovědci, historikové a další, kteří mají k tématu co říci.

Většina se nakonec shodla na tom, že Česko je správný a oficiální jednoslovný název České republiky. Česká republika je podle nich politickým názvem, který se může změnit, Česko je oproti tomu názvem trvalým spíše zeměpisného charakteru.

Česko figuruje v mapách a v oficiálním slovníku států OSN. Jazykovědci upozorňují, že  je i spisovný. "Chceme lidem říci, že na takovém názvu není nic divného ani směšného," prohlašuje Leoš Janeček z katedry sociální geografie Univerzity Karlovy.

Jak se měnil název našeho státu

Název státu po roce 1918 se několikrát změnil. Nejdříve tu byla Česko-slovenská republika, pomlčka však brzy zmizela a zbylo Československo.

Druhá republika nesla název Česko-Slovensko. Po válce se vrátil název Československá republika, v roce 1960 přibylo slovíčko „socialistická“.

V roce 1990 byl přijat název Československá republika v Česku a Česko-slovenská na Slovensku, vzápětí se změnil na Českou a slovenskou federativní republiku. Od rozdělení státu v roce 1993 je tu Česká republika.

Občané před lety navrhovali místo Česka kuriozní názvy Slez-Mor-Če, Bohemia, Čecho - Mor i Země České. Jeden z mála průzkumů na toto téma vznikl už v roce 1997. Česká společnost pro propagaci a public relations si objednala průzkum, v němž chtěla zjistit, jak je název Česko přijatelný pro veřejnost.

Z 910 oslovených se pro Česko vyslovilo 46,3 procenta dotazovaných, pro Českou republiku 24 procent. Někteří lidé, dohromady 18,4 procenta, navrhli i Čechy.

Šéf společnosti Dušan Pavlů dnes říká, že se v obchodu už Česko používá stále častěji. "Jsme tomu obrovsky rádi. Dává to množství možností, dá se výborně umisťovat na reklamní předměty, je to výrazné a úderné," vyjmenovává Pavlů. Přitom podotýká, že by bylo výborné, kdyby Česko proniklo do života ještě více.

Úředníci ministerstva zahraničí ovšem prohlašují, že nemají důvod cokoli v tomto směru měnit.

"Naši diplomaté ani my sami skutečně nepoužíváme název Česko, protože v Ústavě je zakotven oficiální název Česká republika. Česko nikdy nikde nebylo oficiálně schváleno. Nedovedu si představit, že bychom je například používali v našich nótách," míní Dana Pavlovská z ministerstva.

Jeden z velvyslanců však přiznává: "Při oficiálních příležitostech sice používám Česká republika, ale při méně formálních pak klidně použiji i Česko."

Velkými odpůrci Česka jsou však prezident Václav Klaus i jeho předchůdce Václav Havel. "Když to slyším, mám pocit, že po mně lezou slimáci," řekl v minulosti Havel.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ostrý provoz na dálnici D11 u Hradce Králové (21.8.2017).
Na novém úseku dálnice u Hradce začal ostrý provoz, D11 teď měří 90 km

Silničáři otevřeli před patnáctou hodinou nový tříkilometrový úsek dálnice D11 u Hradce Králové. Stalo se tak 39 let poté, co celé dílo začalo růst od Prahy....  celý článek

Milan Chovanec na sjezdu ČSSD v Brně (10. března 2017)
Chovanec chtěl omluvu od Pelikána za slova, že policie ovlivňuje volby

Slova ministra spravedlnosti Roberta Pelikána, že policie se žádostí o vydání Andreje Babiše snaží ovlivnit volby, vyvolala spor s ministrem vnitra Milanem...  celý článek

Velkokapacitní vepřín na místě bývalého romského koncentračního táboru v Letech...
Vláda koupí a nechá zbourat vepřín v místě, kde za války trpěli Romové

Vepřín v Letech u Písku zmizí. Vláda se jednomyslně rozhodla koupit ho a zbourat. „Není důstojné, aby na místě, kde zemřelo několik set obyvatel, z toho dvě...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.