Odborníci odhadují ekonomické škody způsobené takzvanými invazivními druhy na celkem 12 miliard eur (308 miliard korun), tvrdí Le Soir. List nicméně dodává, že vyčíslení škod je vzhledem k současným znalostem o nepůvodních druzích nesnadné.
"Přesný vliv stále neznáme u 90 procent z deseti tisíc cizích živočišných a rostlinných druhů, které jsou u nás (v Evropě) přítomny většinou méně než dvě stě let," konstatuje deník.
INVAZIVNÍ DRUHY V EVROPĚSpojené království 3 065 Belgie 2 563 Švédsko 1 624 Finsko 1 192 Portugalsko 894 Řecko 722 Kypr 404 Zdroj: Le Soir a databáze projektu DAISIE |
I tak se list pustil do odhadu škod. Například v Británii dosáhly na úrodě kvůli invazivním pavoukům a hmyzu 2,8 miliardy eur ročně (72 miliard korun).
Daleko hůře na tom jsou na druhé straně Atlantiku - v USA podle francouzského deníku ročně počítají ztráty v rozsahu zhruba 123 miliard dolarů (2 200 miliard korun).
Brusel kvůli invazivním druhům zvířat a rostlin připravuje společnou unijní strategii. Nepůvodní druhy totiž mohou narušit lokální flóru a faunu a uškodit třeba i zdraví lidí. Do Evropy se přitom dostaly buď náhodně, nebo je tam záměrně dovezli právě lidé, třeba k využití v zemědělství.
S tím, jak roste obchod a přeprava zboží a lidé se častěji přesouvají napříč světem, se pak zvyšuje i množství takových květin či zvířat na "starém kontinentu".
Mnohým se tu může dařit lépe než v domovině - třeba proto, že jim zde chybí přirozený predátor, který by udržoval jejich počet.
Česko: problémové lípy
Evropský projekt DAISIE označuje za "problémové" 10-15 % z nepůvodních druhů. V Česku například v květnu ochránci přírody varovali, že exotické lípy zabíjejí stovky chráněných čmeláků.
Exotické druhy a kultivary lip, které radnice stále častěji vysazují ve velkých městech, protože snášejí i silně znečištěné ovzduší, mají velmi vonný nektar, který čmeláky láká.
Ti ale při jeho získávání vydávají více energie, než jí přijímají, proto hynou hlady. Pod každým stromem jsou proto stovky i tisíce mrtvých jedinců, uvedli tehdy ochránci přírody. Problém s lipami je nicméně znám už léta. - čtěte Exotické lípy zabíjejí čmeláky
Minulý týden zase kousl pavouk - zápřednice jedovatá, která se do Česka dostala z Francie - čtyřicetiletého Severočecha na Litoměřicku. S oteklou a znecitlivělou rukou vyhledal pomoc lékařů. - čtěte Severočecha kousl jedovatý pavouk z Francie
CHYBÍ LEGISLATIVA, ŘÍKÁ ODBORNÍKPetr Stýblo, spoluautor knihy Nepůvodní druhy fauny a flóry ČR, soudí, že se v Česku nepůvodním druhům daří kvůli chybějící legislativě. Republice totiž schází zákaz volného šíření nebezpečných druhů. "Někde se například nesmějí prodávat americké masožravé želvy. Ony jsou krásné, když ale vyrostou, majitelé se jich zbavují. V Praze není jediný rybníček, kde by nebyly, vyluxují tam všechno," řekl Stýblo. Ze seznamu 30 celosvětově nejnebezpečnějších rostlin v Česku roste většina - bolševník, křídlatky, topinambury i akáty. Bojuje se proti nim snáze než proti živočichům, kteří kvůli vzhledu často naleznou zastání u veřejnosti. Zbavit se třeba "roztomilého" amerického norka, který ničí populace raků, škeblí a žab v českých rybnících, je podle Stýbla už prakticky nemožné. |
Mělo by Česko bojovat s nepůvodními zvířaty a rostlinami jako jsou norek či bolševník?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 úterý 25. srpna 2009. Anketa je uzavřena.
