Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Česko je džungle černých staveb. Jejich bourání zřejmě zaplatí stát

  0:03aktualizováno  0:03
Na třicet tisíc černých staveb vyroste v Česku za jediný rok. Jen zlomek úřady přikážou zbourat. Obávají se zdlouhavých soudních sporů a velmi často raději „dům bez razítek“ dodatečně schválí. Protože donutit majitele, aby ho zboural sám, je takřka nemožné a obce na to nemají peníze.

Hrubá stavba relaxačního centra v Prášilech na Klatovsku už zmizela. | foto: archiv MF DNES

Ombudsmanka Anna Šabatová navrhuje, aby vznikl státní fond, z něhož by se demolice „nejkřiklavějších“ černých staveb platily. Na zákonu, který by dal úředníkům nebývale silnou zbraň, už pracují zástupci krajů, obcí a tří ministerstev.

„Právo na odstranění nepovolené stavby je dnes nevymahatelné. Pokud se návrh podaří prosadit, bude to znamenat velké posílení práva a autority stavebních úřadů,“ říká Šabatová.

Podle oslovených krajských úřadů, magistrátů měst i stavebních úřadů dostane drtivá většina nepovolených staveb úřední razítko dodatečně.

Načerno lidé budují zejména menší stavby jako skleníky, kůlny, přístavby, ploty nebo zahradní bazény. Většinou porušují zákony kvůli neznalosti či netrpělivosti.

Na druhou stranu úřednící začínají být čím dál odvážnější. Častěji nařizují bourání a jdou s vlastníky černých staveb do sporů. Problém nastává s majiteli velkých objektů, protože ti se jen tak nedají a ženou věc až k soudu. Právně „nevzdělané“ a prací zavalené stavební úřady pak spory prohrávají a kvůli tomu se snaží fatálním rozhodnutím raději vyhnout.

Ideální prostředí pro korupci

„Nemá cenu si nalhávat něco o pokutách a podobně. Většinu deliktů úřady proti vychytralým právníkům prohrávají. Jsou právní kanceláře, které se přesně na toto specializují,“ potvrzuje vedoucí odboru výstavby v Jindřichově Hradci Bohumil Krejčí.

Spory se vlečou a soudci, kteří se ve stavebním zákoně zpravidla příliš
dobře neorientují, navíc k údivu úřadů zamítají i jasné případy černých
staveb. K tomu se přidávají lišící se verdikty institucí a vměšování regionálních politiků. Jestli někde hledat ideální prostředí pro korupci, je to tady.

Oslovení úředníci se shodují, že dosáhnout toho, aby černou stavbu srovnaly buldozery se zemí, je při současných zákonech velmi obtížné, drahé, zdlouhavé a deprimující.

Černou stavbou byl i dům kuvajtského podnikatele u Modlan na Teplicku. Dodatečnému povolení pomohlo i přeložení plynovodu za víc než milion:

Autor:


Témata: Anna Šabatová, Fond




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.