Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Česko je džungle černých staveb. Jejich bourání zřejmě zaplatí stát

  0:03aktualizováno  0:03
Na třicet tisíc černých staveb vyroste v Česku za jediný rok. Jen zlomek úřady přikážou zbourat. Obávají se zdlouhavých soudních sporů a velmi často raději „dům bez razítek“ dodatečně schválí. Protože donutit majitele, aby ho zboural sám, je takřka nemožné a obce na to nemají peníze.

Hrubá stavba relaxačního centra v Prášilech na Klatovsku už zmizela. | foto: archiv MF DNES

Ombudsmanka Anna Šabatová navrhuje, aby vznikl státní fond, z něhož by se demolice „nejkřiklavějších“ černých staveb platily. Na zákonu, který by dal úředníkům nebývale silnou zbraň, už pracují zástupci krajů, obcí a tří ministerstev.

„Právo na odstranění nepovolené stavby je dnes nevymahatelné. Pokud se návrh podaří prosadit, bude to znamenat velké posílení práva a autority stavebních úřadů,“ říká Šabatová.

Podle oslovených krajských úřadů, magistrátů měst i stavebních úřadů dostane drtivá většina nepovolených staveb úřední razítko dodatečně.

Načerno lidé budují zejména menší stavby jako skleníky, kůlny, přístavby, ploty nebo zahradní bazény. Většinou porušují zákony kvůli neznalosti či netrpělivosti.

Na druhou stranu úřednící začínají být čím dál odvážnější. Častěji nařizují bourání a jdou s vlastníky černých staveb do sporů. Problém nastává s majiteli velkých objektů, protože ti se jen tak nedají a ženou věc až k soudu. Právně „nevzdělané“ a prací zavalené stavební úřady pak spory prohrávají a kvůli tomu se snaží fatálním rozhodnutím raději vyhnout.

Ideální prostředí pro korupci

„Nemá cenu si nalhávat něco o pokutách a podobně. Většinu deliktů úřady proti vychytralým právníkům prohrávají. Jsou právní kanceláře, které se přesně na toto specializují,“ potvrzuje vedoucí odboru výstavby v Jindřichově Hradci Bohumil Krejčí.

Spory se vlečou a soudci, kteří se ve stavebním zákoně zpravidla příliš
dobře neorientují, navíc k údivu úřadů zamítají i jasné případy černých
staveb. K tomu se přidávají lišící se verdikty institucí a vměšování regionálních politiků. Jestli někde hledat ideální prostředí pro korupci, je to tady.

Oslovení úředníci se shodují, že dosáhnout toho, aby černou stavbu srovnaly buldozery se zemí, je při současných zákonech velmi obtížné, drahé, zdlouhavé a deprimující.

Černou stavbou byl i dům kuvajtského podnikatele u Modlan na Teplicku. Dodatečnému povolení pomohlo i přeložení plynovodu za víc než milion:

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Chystá se boj proti suchu. Krajním opatřením jsou i různé ceny vody

Výstavba nových přehradních nádrží, opatření, která mají posílit zadržování vody v krajině a změny ve využívání vody v průmyslu a zemědělství, to jsou některá...  celý článek

Účtenka z knihkupectví v centru Prahy (1. března 2017)
Vláda odmítla odložit dvě vlny EET, v listopadu se začnou losovat účtenky

Místo odložení dalších dvou vln elektronické evidence tržeb, což byl nápad, se kterým přišli společně vládní lidovci a hnutí STAN a vláda to odmítla, se začnou...  celý článek

Jana Mrencová (14. října 2015).
Policie odložila případ milionů, které Hašek vyplatil lobbistce Mrencové

Policie odložila případ neexistující mluvčí jihomoravského exhejtmana Michala Haška, protože podle vyšetřovatelů k žádnému trestnému činu nedošlo. MF DNES před...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.