Trestný čin podle policejních údajů loni spáchal každý třicátý Čech. V "nejhorším" Švédsku to byl každý sedmý obyvatel. Hned v závěsu za ním se umístily Belgie a Velká Británie.
Pořadí ale ještě neznamená, že by okolí Bruselu, Londýna či Stockholmu bylo "Divokým západem" (či severem) Evropy. Švédové totiž do policejních statistik zapisují i takové trestné činy, které jsou v Česku hodnoceny jen jako přestupky. Ty se tak v záznamech české policie neobjeví.
Hodně také záleží na práci policie či na ochotě lidí hlásit trestné činy.
Bývalé komunistické státy, které vstoupily do Unie v letech 2004 či 2007, jsou na opačném konci žebříčku. Například v Rumunsku či na Kypru zákon údajně porušil jen každý stý obyvatel. Slovenská policie udává, že trestný čin spáchal každý sedmačtyřicátý Slovák.
Důkladnější nahlédnutí do čísel ukazuje i to, jak ošidné je dělat si obrázek o bezpečnosti země třeba podle počtu vražd. Například v Litvě jich loni kriminalisté vyšetřovali 302. To znamená deset mordů na sto tisíc obyvatel, což je téměř desetkrát více než průměr v celé řadě západoevropských zemí. V Česku na sto tisíc lidí připadne ročně 1,25 vraždy.
V rozporu s evidovaným počtem trestných činů a údajnou bezpečností Češi patří spíše k zemím s vyšším počtem vězňů. Na sto tisíc obyvatel jich připadá 178. Proti tomu ve Finsku, které v počtu porušení zákona dopadá výrazně hůře než ČR, na stejné množství lidí připadá jen 69 vězňů.
Počet trestných činů v Česku celkově zvolna klesá, stoupavou tendenci ale mají například kapesní krádeže nebo úvěrové podvody.
