Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Česko dostalo v EU nejméně hlasů

  17:02aktualizováno  17:02
Štrasburk - (Od zpravodaje MF DNES) – Orgány Evropské unie schválily členství Česka a dalších devíti zemí. V Evropském parlamentu se pro něj vyslovilo téměř devět desetin přítomných poslanců – 489 z 565. Hlasování parlamentu otevírá cestu k českému vstupu do EU. Ten po ještě závisí na rozhodnutí národních parlamentů patnácti členských zemí unie a zejména na výsledku českého referenda.

"Je to pro nás opravdu důležitý krok. Je to konec počátku – končí jedna kapitola našich dějin, plná nadšení a očekávání. Začíná další – kapitola tvrdé práce. Jsme na to připraveni," uvítal ve Štrasburku výsledek hlasování místopředseda vlády Petr Mareš.

Parlamentní odpůrci českého vstupu, kteří se ocitli v drtivé menšině, využili hlasování aspoň k politické demonstraci. Kvůli jejich Ne dostalo Česko nejméně kladných hlasů ze všech uchazečů. U ostatních podporovalo vstup obvykle 520 europoslanců, jen u Polska a Kypru klesl tento počet na 509 a 507.

Přečtěte si glosu Martina Komárka

Řada z těch, kdo český vstup odmítli, to zdůvodňovali přístupem Prahy k Benešovým dekretům. "Bylo demonstrováno, že jedna věc poněkud zastiňuje výsledky naší země," připustil Mareš.

"Stále jsou to pořád více než tři čtvrtiny hlasů – myslíte si, že by se jich v českém parlamentu našlo tolik při hlasování o EU?" varoval před přeceňováním této věci šéf zahraničního výboru Elmar Brok.

Proti Česku hlasovala většina malého euroskeptického hnutí EDD, francouzští lepenovci, celá desetičlenná skupina CSU a několik europoslanců za německou CDU – celkem 39 poslanců.
Dalších 37 se hlasování zdrželo

"Pokud dnes odevzdáme negativní hlas, nebude to proti českému lidu a sjednocení Evropy, ale proti nespravedlnosti," tvrdil v debatě člen CSU a šéf sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernd Posselt.

CSU zdůvodnila své hlasování dekretem o amnestii z roku 1946. "Tímto zákonem byly plošně legitimovány nejtěžší trestné činy a dokonce poválečné zločiny. Žádná norma mezinárodního práva nemůže oprávnit provedené vyhnání a s ním spojené protiprávní akty. Je to těžké porušení základních hodnot EU," tvrdila.

Jak upozornil předseda parlamentu Pat Cox, hlasování bylo jedinečné. "Jsme jediní v Evropě, kdo může říci Ano či Ne ke každé jednotlivé zemi."

Ve všech národních parlamentech se bude hlasovat o všech deseti uchazečích naráz, čímž odpadá riziko, že by ten či onen národní parlament zablokoval český vstup. Kdyby to udělal, zničil by celé rozšíření – což si nikdo nedovolí.

Při debatě byli evropští poslanci, bez jejichž souhlasu se žádná země nemůže stát členem EU, ujištěni, že noví členové unii posílí. „Je to nejlépe připravené rozšíření v dějinách unie,“ řekl jim komisař Günter Verheugen.

Už při ranní debatě podpořily vstup Česka i dalších devíti zemí do EU všechny klíčové parlamentní frakce. Na adresu Prahy však od řady poslanců zazněla řada kritik kvůli Benešovým dekretům.

"Kdyby nám Češi vyslali jasnější signál ve věci Benešových dekretů, výsledek by byl jiný," usoudil po hlasování parlamentní zpravodaj pro Česko Jürgen Schröder a odsoudil zneužití otázky dekretů v kampani před loňskými parlamentními volbami v Česku. Svůj německý projev ale ukončil českými slovy: "Drazí přátelé, srdečně vás vítáme!"

Stávka kvůli penzím přinesla téma Irák
Zaměstnanci parlamentu zahájili před polednem stávku kvůli neshodám okolo svých budoucích penzí. Jednání se kvůli nim muselo jednou přerušit.

Poslanci se proto snažili odstranit jiné rušivé momenty, které by mohly "historickou chvíli" narušit.

Hodně se proto mluvilo o válce v Iráku, kde se uchazeči většinou postavili za stanovisko USA. Kvůli tomuto kroku může část poslanců hlasovat proti zemím, které se na stranu USA postavily nejotevřeněji.

Parlamentní zpravodaj pro Polsko Jas Gawronski proto varoval před trestáním uchazečů za postoje k Iráku. A liberálka Cecilia Malmström si postěžovala, že je poněkud nemorální dělat si z uchazečů obětní beránky ve věci, na níž se neshodla sama unie.

"Problémy posledních měsíců nevznikly proto, že by se noví členové nechtěli zapojit do společné zahraniční politiky unie, ale proto, že se nedalo říci, jaký je vlastně evropský postoj, k němuž by se bylo možné připojit," upozornil i Verheugen.

Autor:


Školné neprojde, kvóty pro migranty nepřipustíme, zaznělo v superdebatě





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Američtí váleční veteráni navštívili památník druhé světové války ve
ZÁPISNÍK: Také Američané nadávají na svoji politiku

Spojené státy se přirovnávají k banánové republice a k ­Itálii. Americká konzervativní Tea Party žije v bublině. V bublině žije i Václav Klaus. To jsou témata...  celý článek

Sbohem, Kavárno... (Za ilustrační snímek byl zde použit záběr, na němž se 4.
Sbohem! Editor Kavárny on-line Josef Chuchma se loučí

K třicátému červnu 2013 byla uzavřena dosavadní existence Kavárny on-line, která vznikla z mé iniciativy, coby editora "papírové" Kavárny v MF DNES. Chtěl...  celý článek

Edvard Beneš před svou vilou
ZÁPISNÍK: České sebebičování. Přijali jsme Mnichov a vůbec

Obama přestal kouřit kvůli své ženě a lidem chybí nadhled. Říkáme, že jsme nejhorší a že se Beneš v roce 1938 choval jako "zbabělec".To jsou témata zápisníku...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.