Co se týče celkových výdajů na jednoho žáka a studenta, je Česká republika téměř na konci tabulky, za námi už je jen Itálie a Slovensko. Zprávu OECD zveřejnilo ministerstvo školství společně s Ústavem pro informace ve vzdělávání (ÚIV), statistiky pracují s daty z roku 2007.
"Země OECD vydají v průměru 13,3 procenta svých veřejných výdajů na vzdělávání, země Evropské unie 12,1 procenta a Česká republika 9,9 procenta," sdělila novinářům Michaela Kleňhová z ÚIV, který ročenku se statistikami vydal.
ZA ROK ODUČÍ 608 HODINČeští pedagogové tráví v práci mnohem méně času. Například středoškolský učitel v USA stráví ročně výukou 1 051 hodin, kantor ze zemí OECD průměrně 661 hodin a Čech jen 608 hodin. Výjimku v Česku tvoří pouze učitelky na prvním stupni základních škol, kterým výuka ročně zabere 849 hodin, průměr je přitom 786 hodin. |
"Výdaje na vzdělávání rostou v jiných zemích rychleji," potvrdila Kleňhová. S tím souvisí také platy učitelů, které jsou v České republice zhruba poloviční oproti jejich zahraničním kolegům.
Například středoškolský učitel ze zemí OECD s patnáctiletou praxí si za rok vydělá v přepočtu na paritu kupní síly 45 850 dolarů (asi 888 000 korun), český kantor si přijde na 23 540 dolarů (456 000 korun).
Méně to mezi 32 státy či regiony, které byly do tohoto konkrétního srovnání zařazeny, bylo už jen v Polsku (zhruba 16 000 dolarů), Maďarsku (15 000 dolarů) a Estonsku (12 700 dolarů). Naopak jednoznačně nejvíce si vydělali lucemburští učitelé, kde jejich plat v této skupině dosahoval po přepočtech téměř 99 000 dolarů.
Pozitivní je ale podle statistiků rostoucí podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva, v ČR se mezi lety 2000-08 téměř ztrojnásobil. V České republice má sice titul jen 14 procent lidí, mezi mladými lidmi do 34 let je však už 18 procent vysokoškoláků.
"Dá se předpokládat, že v dalších letech ten podíl, zejména mladé generace, bude narůstat," myslí si Kleňhová. Podíl vysokoškoláků je však oproti EU stále poloviční, v evropských zemích se může diplomem pyšnit 27 procent obyvatel, mezi mladými dokonce 34 procent.
Ve statistikách se zatím neprojevilo, jaký měla na vzdělávání dopad ekonomická krize. "OECD už nám ale poslalo dotazníky, které se týkají důsledků krize," sdělila na tiskové konferenci ředitelka UIV Pavla Zieleniecová.
Údaje vychází z publikace Education at a Glance, kterou každoročně vydává Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) a porovnává v ní ukazatele z oblasti školství mezi jednotlivými členskými zeměmi. Český stručný překlad s názvem České školství v mezinárodním srovnání vydal letos po osmé Ústav pro informace ve vzdělávání.
