V tyto dny se na bruselském summitu ministrů zahraničí rozbíhá důležité jednání o nové evropské ústavě.
Ta má nově rozšířit oblasti, kde se bude rozhodovat většinově (například ve věcech týkajících se zemědělské politiky, energetiky či justice). Jinými slovy: může se stát, že v těchto oblastech budou rozhodnutí unie pro Česko závazná, ačkoliv samo s nimi souhlasit nebude.
Jednomyslně, tedy s nutným souhlasem všech států, by se podle ústavy nadále hlasovalo především jen v zahraniční, obranné a daňové politice. Návrh ústavy podle českých diplomatů příliš upřednostňuje velké státy, proto Česko podporuje jiný návrh (viz graf), který by mu zajistil lepší pozici.
"Je to ten nejefektivnější systém, který umožňuje celou řadu koalic mezi státy a který umožní věci prosazovat, nikoliv jen blokovat," říká náměstek ministra zahraničí Jan Kohout, který v pondělí v Bruselu zastupoval nemocného Cyrila Svobodu.
"Konečné rozhodnutí o způsobu hlasování zůstane na premiérech, kteří se sejdou nad ústavou v polovině června," dodal Kohout. Při jednání o nové ústavě je sporných věcí ještě řada. Jde třeba o podobu Evropské komise, jakési vlády EU.
V úterý by se ministři měli zabývat počtem komisařů, kterých je nyní 25, tak jako členských zemí. Irsko navrhuje, aby se v roce 2014 (kdy už by unie měla mít členů 27) jejich počet snížil na osmnáct. Česko dosud trvalo na principu každá země = jeden komisař.
Havel evropský prezident?
Vládní unionisté včera oznámili, že budou podporovat zřízení zcela nové funkce evropského prezidenta, kterého by si volili přímo občané v členských zemích.
"Vhodným kandidátem by byl Václav Havel. I když přiznávám, že jsem s ním o tom ještě osobně nemluvil," řekl v pondělí MF DNES předseda US-DEU a vicepremiér Petr Mareš.
Zřízení funkce přímo voleného evropského prezidenta podporují unionisté proto, že považují za správné, aby dokázala Evropa mluvit i jedním hlasem. Jde o zcela nový návrh, zcela nezávislý na evropské ústavě, která také počítá s evropským prezidentem, kterého by volily vlády členských států.
