Antarktická smlouva je mezinárodní orgán rozhodující o dění na bílém kontinentu. Kontroluje například na turismus a vydává povolení pro cestovní kanceláře a bdí tak nad ekologickou stabilitou kontinentu.
"Dosud jsme zde byli jako pozorovatelé," podotkl profesor Masarykovy univerzity v Brně Pavel Prošek, který spolupracoval na návrhu zákona.
Přijetím normy, která například zakazuje v Antarktidě jakákoli vojenská opatření, ukládání jaderného odpadu a vyhledávání a těžbu nerostů, se Česko zaváže k odpovědnosti za stav tohoto kontinentu.
Dosud nebylo Česko postižitelné za případné prohřešky proti životnímu prostředí bílého kontinentu. Až bude zákon přijat, bude moci Antarktická smlouva žádat od státu náhradu takto způsobených škod.
Od toho se odvíjí i to, že jakoukoli činnost v Antarktidě by napříště mělo schvalovat ministerstvo životního prostředí.
Se svými kolegy chystá Prošek už několik let výstavbu vědecké základny v Antarktidě. Tento projekt by měl přispět k řádnému členství Česka ve společenství zhruba 25 zemí.
Polární stanice sloužící biologickému výzkumu, jejíž výstavbu platí ministerstvo školství, se začne stavět letos na podzim v zátoce Brandy Bay na ostrově James Ross.
Základna má být dostavěna v roce 2005 a fungovat má nejméně čtyřicet let. Stanice pro deset až patnáct lidí bude stát zhruba 40 milionů korun, roční provoz přijde stát na 700 tisíc korun.
Než se začne se stavbou, musejí čeští vědci přesvědčit členy Antarktické smlouvy, že projekt nepoškodí prostředí. Na konci ledna nebo v únoru proto vyjedou na místo budoucího staveniště , aby získali podklady pro posouzení vlivu projektu na životní prostředí.
Konečný verdikt o stavbě padne v září na zasedání Antarktické smlouvy v Madridu. Až bude řádným členem i Praha, bude moci o podobných případech také hlasovat.
Na ostrově Nelson v Antarktidě existuje už od roku 1987 malá soukromá základna Čecha Jaroslava Pavlíčka. Její osazenstvo zkoumá lidské reakce na život v extrémních podmínkách.
