Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Česko chce propagovat NATO v Srbsku

  10:27aktualizováno  10:27
Česká republika chce propagovat Severoatlantickou alianci v bývalé Jugoslávii. Diplomaté usilují o to, aby si aliance vybrala českou ambasádu v Bělehradě za své kontaktní centrum, oznámil velvyslanec při NATO v Bruselu Karel Kovanda.

Hlavním cílem kontaktních zastupitelských úřadů NATO je propagace aliance a podpora partnerských zemí.

V každé partnerské zemi je na dvouleté období vybráno jedno velvyslanectví členské země NATO, které plní roli takového kontaktního velvyslanectví. České ambasády už zastávaly takovou roli v litevském Vilniusu a v rakouské Vídni.

"Je to důkaz důvěry. Usilujeme o další kontaktní centrum v Bělehradě," prozradil český velvyslanec při NATO Karel Kovanda na konferenci v Brně, která hodnotí uplynulých pět členství země v alianci.

Jak podotkl velvyslanec ve Vídni Petr Mooz, kontaktní ambasáda nezastupuje oficiální zájmy NATO. "Je to dobrovolný úkol. Plní především informační službu a pomáhá dané zemi v prohlubování vztahů s aliancí a v přípravě na případný vstup do NATO," řekl.

Kontaktní ambasáda v Bělehradě by podle expertů mohla pomoci vylepšit vztahy Srbska a Černé Hory s NATO, které dosud nebyly po vojenské operaci aliančních sil na jejím území v roce 1999 napjaté. Česká republika má na Balkáně tradičně dobré jméno z minulosti i z působení v mírových operacích.

Demokratičtí představitelé nové vlády, která přišla k moci po pádu Slobodana Miloševiče na podzim 2000, začali dávat najevo, že jsou připraveni zlepšit vztahy s NATO. V roce 2002 se Jugoslávská svazová republika dokonce rozhodla zahájit proces přistoupení k programu NATO Partnerství pro mír.

Ten je všeobecně považován za předpokoj vstupu do Severoatlantické aliance. Umožňuje zemím podílet se na mnoha aktivitách NATO bez členství v této organizaci. Jeho cílem je vybudovat stabilitu a pevnější vojenskou spolupráci mezi účastnickými zeměmi.

Nicméně averze vůči alianci v Srbsku nadále přetrvává především v řadách stoupenců bývalého prezidenta Slobodana Miloševiče. Každý rok na 24. března si například tisíce Srbů v Bělehradě připomínají zahájení leteckých útoků NATO na Jugoslávii při válce o Kosovo.

Severoatlantická aliance tehdy v roce 1999 zaútočila, aby zastavila represe Srbů proti etnickým Albáncům v Kosovu. Letecké útoky trvaly 78 dní a přinutily Miloševiče, aby srbské síly stáhl z této provincie. Ta je nyní pod správou OSN.

Etničtí Albánci v Kosovu naopak každý rok slaví výročí bombardování jako obrat v jejich boji za nezávislost.

<span style='color:red;background-color:yellow;'>natoaktual</span>.cz - Informační a zpravodajský portál o NATO

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Cvičení „Mobilizace 2017“. Ostrými tankovými střelbami na Libavé vyvrcholily...
Na obranu přidáme do roku 2020, slíbil Stropnickému šéf financí

Do roku 2020 vzrostou české výdaje na obranu na 1,4 procenta hrubého domácího produktu. Dohodli se na tom ministr obrany Martin Stropnický s šéfem financí...  celý článek

Ilustrační foto
Spolupráce Visegrádu s Izraelem je iluzí, klíčem jsou bilaterální vztahy

Visegrádská čtyřka (V4) je sice dobrou platformou pro setkávání s Izraelem, ale těžko lze očekávat více, než jen konzultace a utužování přátelství. „Skutečná...  celý článek

Americký bombardér B-1B Lancer během nízkého průletu nad dráhou mošnovského...
Americké bombardéry se vrátí nad Česko. Prověří letecké návodčí

Do chystaného cvičení Ample Strike v České republice by se na přelomu srpna a září měly opět zapojit americké strategické bombardéry B-1 a B-52. Cvičení má...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.