Česko chce podpořit válku USA s Irákem

  • 334
Česko bude v irácké krizi na straně USA. A to zřejmě i v případě, že válku neposvětí OSN. Republika se tak patrně přidá ke skupině asi 60 zemí, jež mají podpořit Washington.

Otázkou zůstává, jak chce vláda své "pochopení" pro útok na Irák bez podpory OSN vyjádřit. Tuto stále reálnější variantu totiž podle průzkumů veřejného mínění odmítá až 71 procent občanů země.

V pondělí o tom bude jednat Bezpečnostní rada státu, kde se budou probírat utajované informace o případném konfliktu. Přítomen bude i prezident Václav Klaus, který chce o problému hovořit dnes dopoledne na Hradě se svými poradci.

"Musíme se jasně přihlásit na jednu stranu a přestat lavírovat mezi dvěma proudy.
A tou stranou jsou Američané. Kdybychom najednou přešli k Francouzům a Němcům a podpořili jejich návrhy, pak bychom byli k smíchu," říká dobře informovaný diplomat.

Ministr zahraničí Cyril Svoboda v rozhovoru pro MF DNES řekl, že francouzské argumenty nejsou v tomto případě pro nás přijatelné.

"Chápu razantní postup USA jako velmoci ohrožené po teroristických útocích a rozumím i jejich snaze zabránit šíření zbraní hromadného ničení," říká k českému postoji ministr obrany Jaroslav Tvrdík.

Na rozdíl od České republiky zaujímá odmítavé stanovisko kromě Francie, Německa, Ruska a skandinávských zemí například i nový člen NATO - Slovinsko.

O tom, že je česká vláda připravena podpořit Američany a Brity v úderu, svědčí i slova českého velvyslance v Británii Štefana Füleho: "V rámci jasného mandátu, který stanovila vláda s parlamentem, vedeme nyní s Brity intenzivní vojenské a politické rozhovory."

Čeští vojáci jsou připraveni
Na pondělní jednání Bezpečnostní rady státu přijde poprvé ve funkci prezidenta Václav Klaus, jenž dosud útok na Irák označoval za krajní možnost řešení.

Klaus při středečním setkání s americkým velvyslancem Craigem Stapletonem zdůraznil, že udělá všechno, aby role Česka brala ohled na veřejné mínění lidí a aby ji podporovali ústavní činitelé.

Čeští politici se dosud vyhýbali přímé odpovědi, jak se Česko zachová v případě, že OSN vojenské tažení na Irák odmítne, a odvolávali se na parlamentní usnesení.

To říká, že český protichemický prapor v Kuvajtu se zapojí do konfliktu jen tehdy, pokud Rada bezpečnosti vydá nový akt, jímž může být rezoluce, ale také jen prohlášení.

Pokud se tak nestane a Američané zřejmě spolu s Brity stejně na Irák zaútočí, pak by čeští vojáci zasahovali jen v případě, že budou buď použity chemické či biologické zbraně, nebo bude hrozit jejich použití.

Velitele chemiků Dušana Lupuljeva povýšil včera prezident do hodnosti generála. "Právě teď, před možným útokem je nutné, aby měl respekt u amerického velení," vysvětlil ministr Tvrdík.

"Mandát nemandát. Naši půjdou do akce, jakmile Saddám použije zbraně hromadného ničení nebo když vylétne do povětří chemická továrna. A právě tohle naši spojenci velmi, velmi oceňují. Tato jasná politika Prahy dává českou vlaječku na koaliční mapu případné vojenské operace proti Iráku," dodal vysoce postavený diplomat.

Ministr zahraničí Cyril Svoboda se k otázkám kolem Iráku vyjadřuje obezřetně: "Operace by měla být zahájena na základě vůle Rady bezpečnosti. Nemůžeme ale vyloučit, že se tak stane bez rozhodnutí OSN."

Unionisté: Jsme s USA
Zatím jen předseda US-DEU Petr Mareš přímo řekl, že by se Češi měli do případného konfliktu zapojit i bez nové rezoluce Rady bezpečnosti.

Mareš naznačil, že pokud USA zaútočí bez nové rezoluce OSN, budou se ptát spojenců, zda jsou součástí koalice protisaddámovských sil. "Vláda by měla odpovědět, že Česko se považuje za součást této kolice," zdůraznil.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video