O čem jste v Praze jednali?
Hovořili jsme o nadcházejícím českém předsednictví EU. Chtěli jsme se ujistit, že Česko bude z této pozice sledovat dění na Blízkém východě. A aktivně pomůže mírovému procesu mezi Palestinci a Izraelem.
Máme také zájem na pokračování již probíhajících českých projektů v Palestině, ty se týkají vody a elektrifikace. Usilujeme o alternativní zdroje energie. A protože hodláme do Palestiny přilákat turisty, ptali jsme se v Praze, jak na to.
Lze turistům v Palestině zaručit bezpečnost? Vaše země nemá, bohužel, v tomto ohledu nejlepší pověst. Co třeba poutníci, kteří chtějí do vánočního Betléma? Mají mít strach?
Naše země je nyní bezpečná. Když mohl do Betléma přijet prezident USA George Bush, proč ne turista z Čech? A nejde jen o Bushe: všichni západní politici k nám jezdí bez obav.
Na nadcházející křesťanské svátky se připravujeme zvláště pečlivě, což platí dvojnásob pro bezpečnost. V říjnu jsme v Betlémě uvítali miliontého návštěvníka za letošní rok. Předpokládáme, že do konce roku dorazí půl druhého milionu návštěvníků. A že počet turistů poroste.
Do palestinského pásma Gazy se ovšem návštěvníci zvenčí jen tak nepodívají. Vy vládnete ze Západního břehu Jordánu, Gazu ovládají vaši rivalové z radikálního hnutí Hamas. Jaké máte mezi sebou vztahy? Zřejmě chladné.
V Gaze žije 77 tisíc státních zaměstnanců, kterým ze Západního břehu posíláme výplaty. Peníze dostali pravidelně i v posledních sedmnácti měsících, kdy pásmo ovládl Hamas. Celkem 58 procent palestinského rozpočtu míří do Gazy. Pomáháme jí v oblasti humanitární, zdravotnické. Problém je, že Gaza je obležena Izraelem, který rozhoduje, zda pásmo uzavře, či popustí kohouty.
Ale přímo k vaší otázce: fakt, že je pásmo Gazy posledních sedmnáct měsíců ovládané Hamasem, který zde provedl vojenský převrat, nás nezbavuje odpovědnosti vůči jeho obyvatelům. A to tím spíše, že se považujeme za jejich vládu.
Svět byl loni svědkem bratrovražedných střetů mezi Hamasem a jeho protivníky ze spíše sekulárních frakcí, kteří ovládají Západní břeh. Smíří se někdy Západní břeh s Gazou?
Dohoda je možná. My věříme, že toto rozdělení je jen dočasné. Nakonec, jsme jeden národ, rozdělený geograficky, nikoliv etnicky. Věříme v dialog, který vedeme prostřednictvím Egypta.
Kdy tedy dojde ke smíru?
Dnes? Zítra? My se snažíme překonat vnitropalestinské spory co nejrychleji. Doufáme, že Egypt i další arabské státy brzy vyvinou pozitivní tlak na Hamas a ten se rozhodne pro smíření.
Odstupující americký prezident Bush loni na konferenci v Annapolis projevil přání, aby byly mírové dohody mezi Palestinci a Izraelem podepsány do konce jeho vlády. Tedy začátku příštího roku. Je to alespoň teoreticky možné?
Uplynul zhruba rok od Annapolis a my nedosáhli významných výsledků. Změní se něco do ledna? Ne. Prezident Bush již řekl, že neočekává zázrak, který by jednání mezi Izraelem a Palestinci posunul vpřed. Zaměřujeme se tedy na novou administrativu budoucího prezidenta Baracka Obamy. Hovořili jsme s ním ještě v době, kdy byl kandidátem na prezidenta.
Byl u vás v Ramalláhu?
Ano. My jsme navíc v kontaktu s jeho poradci, některé jsem potkal i po Obamově zvolení. Víme proto, že se Barack Obama záhy po nástupu bude věnovat mírovým rozhovorům.
Očekáváte změnu amerického přístupu k Blízkému východu?
Nejsem věštec, je třeba počkat, kdo obsadí klíčové posty v administrativě. Jsme však přesvědčeni o tom, že se Obama bude v blízkovýchodní otázce angažovat osobně a se zaujetím.
Výtečná odpověď šéfdiplomata. Co vám řekl Obama, když byl jako prezidentský kandidát v Palestině?
Neočekávejte, prosím, že vám ta jednání převyprávím. Naslouchal nám pozorně, když jsme ho informovali o průběhu jednání, situaci v Palestinské autonomii, židovských osadnících v ní, bariérách, které nás oddělují od Izraele. Nakolik to dokážu odhadnout, vyjádřil k našemu postavení jisté sympatie.
Obama jmenoval šéfem své kanceláře Rahma Emanuela, který je znám velmi vstřícným vztahem k Izraeli a jeho elitám. Část arabských médií jeho nástup nepřivítala s nadšením.
Nechci soudit administrativu, navíc budoucí, podle jednotlivců. Rahm Emanuel nebude mít výkonnou moc v pravém smyslu. Zahraniční politiku mají na starosti ministr zahraničí a poradce pro otázky národní bezpečnosti. Ti jsou důležití, na jejich jmenování čekáme.
Některá izraelská média vítala Emanuelův nástup jako vítězství.
Na takové závěry je brzy. On navíc ještě má šanci všechny překvapit. Pochází z prostředí přátelského Izraeli, což jej může v jistém ohledu činit imunním vůči kritice z těchto kruhů.
Slyšel jsem, že má v Praze během českého předsednictví Unii proběhnout historický summit EU - Izrael...
Myslím, že to není jisté. Prozatím jde o pouhý nápad, který nemá jasné obrysy. Mluvili jsme o tomto setkání s řadou politiků Unie, nedávno třeba s britským ministrem zahraničí Davidem Milibandem. Víme, že summit dosud nebyl v rámci EU ani diskutován.
Z vašeho tónu usuzuji, že by se vám takový summit nelíbil.
Ano, jsem znepokojen, když český vicepremiér pro evropské záležitosti (Alexandr Vondra) kudy chodí, tudy vypráví, že jednou z nejvyšších priorit Česka během předsednictví je zlepšení vztahu EU a Izraele. Proč ne, Česko na to má pochopitelně právo, ale takové zlepšení vztahů by nemělo být na úkor evropské spolupráce s Palestinci. A nemělo by také poškodit mírový proces.
Je ale třeba říci, že se podobnému postoji trochu divíme. Izrael podle našeho soudu neplní své příspěvky mírovému procesu. Je tedy na místě Izrael odměňovat?
Summit není válka, setkání neuškodí.
My navrhujeme, aby Česká republika nebo později Unie zorganizovala vpravdě historický summit, který by podpořil mírový proces. A kterého by se účastnili nejen EU a Izrael, ale také Palestinci.
To myslíte na Prahu?
Proč ne právě v Praze? Na Blízkém východě se nyní snad blížíme k historickému mezníku. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy (jehož země řídí EU do konce roku - pozn. red.) měl jiné starosti: hlavně gruzínskou a finanční krizi. Česká republika má výborné vztahy s Izraelem i Palestinci a je podle mého soudu schopna podobné setkání zorganizovat. Věřím, že takový summit by všech 27 zemí EU nakonec schválilo.
Izrael bude zkraje příštího roku volit. Ovlivní hlasování mírové rozhovory?
Berte to jako moji osobní úvahu. Pokud vyhraje Cipi Livniová, nynější ministryně zahraničí (z centristické Kadimy - pozn.red.), mírový proces bude pokračovat ve zhruba stejných mantinelech jako doposud. Zvítězí-li Benjamin Netanjahu (z pravicového bloku Likud - pozn.red.), pokračovat patrně nebudou. Netanjahu už nám dal různými způsoby najevo, že o takové rozhovory nemá zájem.
