Ačkoliv do parlamentních voleb zbývá ještě rok, už teď se na sociálních sítích formují nové skupiny, které chtějí do dění v Česku v dalších letech promlouvat. A kandidovat pod hlavičkou jednoho uskupení.
První dnes už viditelnější iniciativa si říká Vlast – sjednocení národně orientovaných lidí. Na sociální síti Facebook má v uzavřené konverzaci, do níž se lidé zvenčí nedostanou, 909 členů.
Kdo bojuje proti islámu
|
Mezi antiislamisty koluje dopis odkazující právě na tuto iniciativu. Demokratická strana zelených (DZS), která se v roce 2009 odštěpila od tehdy parlamentní Strany zelených, v něm vyzývá ke sjednocení a získání vlivu v příštích parlamentních volbách.
„Problémem je nejednotnost, roztříštěnost, názorové rozdíly a neochota vzdát se vlastních politických ambicí. Proto přicházíme s iniciativou směřující ke sjednocení všech vlastenecky smýšlejících sil do jednotného uskupení, které by mělo být výraznou protiváhou politických garnitur,“ píše v dopisu předseda DZS Jiří Anderle. Jeho strana – na rozdíl od zelených Matěje Stropnického – vystupuje proti imigraci.
A po hledání nové osobnosti, která zvedne téma imigrace a uprchlíků, volají i současné tváře, které veřejně vystupují proti islámu. Například Petr Hampl, předseda strany, která vznikla v polovině roku – Alternativy pro Českou republiku, po volbách uznal porážku, rezignoval a vzkazuje všem, aby přišel někdo, kdo dokáže tématem islám přesvědčit drtivěji občany.
„Měli bychom hledat někoho lepšího. To neříkám ze skromnosti, myslím, že jsem se osvědčil jako ideolog, ale ne jako stranický vůdce,“ zhodnotil své tříměsíční vedení strany do voleb Hampl.
Jenže podle politologů jsou příznivci jednotlivých spolků a hnutí natolik rozdílní, že sjednocení bude velmi složité. Už při rozpadu Bloku proti islámu – původního antiislamistického hnutí – a vzniku Alternativy pro Českou republiku předpovídal například politolog Petr Just další štěpení sil.
„Každý z menších lídrů chce být lídrem celého uskupení,“ popsal politolog hlavní problém antiislamistické scény v Česku.
Kdyby se však krajně pravicovým stranám podařilo spojit v jeden subjekt, předpovídají jim politologové zisk přes pět procent hlasů, a tedy překročení hranice nutné pro vstup do Sněmovny.
