Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Česká policie přivírá nad útoky na Romy oči, kritizuje Amnesty

  14:55aktualizováno  16:35
Policie v Česku přistupuje k útokům na Romy se shovívavostí. Ve svém prohlášení k Mezinárodnímu dni Romů to uvedla organizace na ochranu lidských práv Amnesty International. Kromě Česka kritizuje také Řecko či Francii.

Pochod proti Romům v Českých Budějovicích (29. června 2013) | foto: Slavomír Kubeš, MAFRA

Zpráva amensty International (AI)  dokumentuje nedůsledný přístup úřadů k romské problematice. Dokument je kritický mimo jiné i vůči Česku, kde prý policie opakovaně nezasáhla proti útokům na Romy. České úřady, podobně jako řecké či francouzské, údajně proti takovým útočníkům ani nezahájily skutečné vyšetřování.

Romsky mluví jen zlomek Romů

Odhaduje se, že v Česku žije až 300 000 obyvatel romského původu. Romštinu za svůj mateřský jazyk považuje zhruba 41 100 lidí v Česku. Čtyři pětiny z nich mají za svou mateřštinu také češtinu. S odvoláním na výsledky sčítání lidu to uvádí poslední vládní výroční zpráva o stavu romské menšiny. Podle dokumentu sice romská kultura a historie dosáhly v posledních letech určitého uznání, česká společnost je ale stále nevnímá jako součást národního kulturního dědictví.

Podle vládní zprávy uchování a rozvoj romské kultury a řeči "ohrožuje pokračující akulturace a jazyková asimilace". Projevuje se hlavně u mladých Romů.

Jenom romštinu považovalo podle sčítání za svou mateřštinu 4919 lidí. Pro 33 351 osob byly mateřským jazykem romština s češtinou, pro 2100 lidí pak romština se slovenštinou.

Příkladem laxního přístupu úřadů jsou podle AI protiromské pochody v Česku, které se konaly loni v létě a které částečně přerostly v násilnosti. V některých zemích, jako je Řecko, se dokonce sami policisté dopouštějí na Romech násilí, uvedla AI.

"Je naprosto nepřijatelné, že na mnoha místech v Evropě musí Romové žít v trvalém strachu z násilností a útoků," uvedla Selmin Çalişkanová, která je šéfkou německé pobočky AI. "Mnoho evropských politiků místo toho, aby se postavili proti násilí a diskriminaci, tak podněcuje dokonce přesvědčení, že Romové si za své vyloučení mohou sami," dodala.

Amnesty International kvůli nezlepšující se situaci Romů žádá Evropskou komisi, aby zakročila. Organizace chce, aby EK lépe dohlížela na dodržování závazků členských zemí v otázce boje proti romské diskriminaci.

AI kritizovala romskou diskriminaci v Evropě také v loňské zprávě. Mimo jiné v ní upozornila, že tato deseti až dvanáctimilionová menšina čelí systematickému útlaku, například v přístupu ke vzdělání či právu na odpovídající bydlení.

Dienstbier chystá strategii integrace

Ke zprávě AI se vyjídřil i ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD). Podle jeho slov Romové v ČR i Evropě čelí diskriminaci na trhu práce či v bydlení a nemají rovný přístup ke vzdělání. Mohou za to předsudky a někdy i špatné zkušenosti s jednotlivci, dopadá to ale na všechny ostatní Romy, podotkl ministr.

"Nejsem hluchý ani vůči argumentům a stížnostem, jde-li o vzájemné soužití, ale zásadně odmítám extremistická a populistická gesta vůči skupinám jako celku, která situaci jen zhoršují, nikoliv zlepšují," uvedl Dienstbier.

Podle něj je nutné vrátit vzájemnou důvěru, podstatná je i ochota poznávat se. Opatření k posílení bezpečnosti a ke zlepšení zaměstnávání, vzdělávání a přístupu k bydlení bude obsahovat nová strategie romské integrace, kterou Dienstbier chystá. Podílet se na ní mají i Romové.

K postavení romské menšiny v ČR se dlouhodobě kriticky vyjadřuje také Rada Evropy. Komisař Rady Evropy (RE) pro lidská práva Nils Muižnieks loni vyzval Prahu k většímu úsilí o zlepšení postavení Romů a letos dopisem premiérovi Bohuslavu Sobotkovi oznámil, že je znepokojen protiromskými akcemi a rétorikou v Česku. Sobotka mu odpověděl, že vláda se bude snažit řešit příčiny diskriminace.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.