Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nic nenajdete, vzkázala Moskva před pozorovacím letem USA a Česka

  17:20aktualizováno  17:20
Čeští a američtí armádní experti ze vzduchu kontrolují vojenské základny v Rusku. Pozorovací let v rámci mezinárodní smlouvy o "otevřeném nebi" může přinést cenné informace o rozmístění ruských jednotek během současné krize na Ukrajině. Nic nenajdete, vzkázala ale předem Moskva.

Americký pozorovací letoun OC-135B na základně Offutt v Nebrasce | foto: USAF

Pozorovací let na palubě amerického průzkumného speciálu OC-135B byl plánován už na minulý týden, ale kvůli špatnému počasí musel být přeložen. Let může přinést cenné informace o rozmístění ruských jednotek v souvislosti s krizí na Ukrajině. Severoatlantická aliance i USA tvrdí, že u hranic s Ukrajinou je připraveno 35 až 40 tisíc ruských vojáků.

Letoun OC-135B

Speciálně upravený stroj na bázi letounu Boeing 707. Posádku tvoří sedm osob – dva piloti, palubní inženýr, dva navigátoři a dva technici speciálních senzorů. Pozorovací tým se skládá z pěti specialistů – velitele, jeho zástupce, dvou operátorů a člena, který sleduje správné dodržení tratě letu. Americké vzdušné síly v současnosti provozují pouze několik těchto letounů.

Neoficiální zdroje hovoří jen o třech letounech, přičemž dva z nich jsou na letecké základně Offutt v Nebrasce.

Stroje byly v roce 1996 upraveny z původního meteorologického letounu WC-135B. Vybavení tvoří čtveřice kamer umístěných v zadní části trupu. Dvě směřují do stran, jedna kolmo pod letoun a poslední pořizuje panoramatické snímky.

"Jestliže vše půjde podle plánu, naši američtí a čeští kolegové budou mít mnoho příležitostí zjistit, že na hranici s Ukrajinou není soustředěna ruská armáda," uvedl pro Voice of Russia mluvčí ruské diplomacie Alexandr Lukaševič.

Podle smlouvy o otevřeném nebi je každá signatářská země včetně například České republiky povinna přijmout až čtyři pozorovací lety ročně. Stejný počet inspekcí může provést u signatářů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Čeští experti se na podobných letech právě nad Ruskem podílejí vcelku pravidelně. A naopak ruští inspektoři kontrolovali za posledních dvanáct let Česko nejméně desetkrát.

Pozorovací lety slouží k ověření, zda daná země dodržuje úmluvu o konvenčních ozbrojených silách v Evropě a velmi zjednodušeně řečeno, zda tajně nebuduje někde v lesích nové základny a masivně nezbrojí.

Pozorovatelé mohou do zakázaných zón

Smlouva umožňuje v průběhu pozorovacího letu, který mimo jiné má zvláštní status důležitosti a inspektoři v týmu jsou postaveni na úroveň diplomatů, fotografovat libovolné místo na území hostitelského státu.

Platí také, že pozorovací let lze provést na přání inspekčního týmu i nad územím, které je označováno jako zakázané, omezené nebo jako rizikový vzdušný prostor a má přitom přednost před jakoukoliv pravidelnou leteckou dopravou.

"Otevřené nebe"

Členské státy si pozorovacími lety ověřují údaje o ozbrojených silách, které si vzájemně předem deklarovaly. Každá ze 34 účastnických zemí má svou takzvanou kvótu, která stanoví kolik pozorovacích letů se nad jejím území uskuteční a kolik ona sama může uskutečnit mimo hranice svého státu. Rozhodující je velikost nejen území, ale také ozbrojených sil.

Například Česko má stanovenu kvótu čtyři. To znamená, že může vykonat čtyři pozorovací lety a naopak musí umožnit provedení čtyř pozorovacích letů na svém území. V případě Česka nesmí délka letu (vzdálenost, na které se fotografuje) přesáhnout 800 km.

Snímky jsou pořizovány speciálními kamerami s rozlišením nejvýše do 30 cm. Členové pozorovacího týmu sledují nejen trasu letu, ale i výšku, aby rozlišení detailů na obrázcích nebylo lepší než je povolených 30 cm. Tím se hroutí fámy, že inspektoři například rozeznají poznávací značku na automobilu.

"Pozorovací lety mohou být provedeny nad jakýmkoliv objektem či územím. V praxi to znamená, že zatímco třeba nad Pražským hradem nebo jadernou elektrárnou Temelín platí bezletová zóna, pozorovací letoun nad tyto strategické objekty může," popsal podplukovník Petr Joch, zástupce ředitele odboru pro kontrolu odzbrojení.

Aktuální pozorovací let nad Ruskem byl podle něj avizován už někdy loni v říjnu. Pak, jak se blíží datum samotného letu, probíhá detailnější rozpracování. Země, nad kterou má být pozorovací let uskutečněn, ale dopředu nezná žádné podrobnosti. "Konkrétní trasu se dozví až den předem. Platí, že na letovém plánu s přesnou trasou, poloměrem zatáček i přesnou výškou se musí shodnout obě strany," konstatoval Joch.

Každý takový let ale probíhá podle přesně daných přísných pravidel. Letoun před startem projde předletovou inspekcí, během níž jsou zkontrolována snímkovací zařízení a certifikace. Důraz je především kladen na instalovaná čidla a palubní avioniku a porovnává se, zda je toto vybavení v souladu se stavem při certifikaci letounu.

"Záznam probíhá na klasické filmy. Ty se po přistání vyvolávají pod dohledem inspektorů. Pak se snímky vyhodnocují," uvedl Joch s tím, že nasnímané materiály dostanou k dispozici země, které pozorovací let uskutečnily, ale také země, nad kterou se uskutečnil, v tomto případě Rusko.

Vyhodnocené záběry pak slouží většinou jako podklady pro diplomatická jednání. Pokud prokáží například významné změny v rozmístění vojenských jednotek či vznik nových základen, mohou být nezvratným důkazem.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.