Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Gripeny budou moci zasáhnout na Slovensku, migy zase nad Českem

  16:39aktualizováno  16:39
Česká vláda schválila návrh smlouvy o spolupráci se Slovenskem při vzájemné ochraně vzdušného prostoru. Upravuje i použití zbraní při zásahu na letadlo unesené teroristy. Smlouvu musí ještě podepsat ministři obrany, schválit parlamenty a prezidenti obou zemí. Platit by měla od poloviny roku.

Gripen českých vzdušných sil doprovází armádní speciál s ministrem Stropnickým nad Islandem | foto: Lubomír Světnička, natoaktual.cz

„Smlouva upravuje spolupráci v případech, které nelze řešit v rámci systému protivzdušné obrany NATO. Jde především o situace, kdy by se civilní letoun ocitl v rukou teroristů, nebo vzájemnou výpomoc při výpadku schopností vzdušných sil jednoho státu,“ uvedl ministr obrany Martin Stropnický s tím, že poskytnutí techniky by bylo žádající smluvní stranou finančně kompenzováno.

Společné nebe

O projektu se diskutuje už dlouhé roky. První plány, že by Češi a Slováci chránili nebe nad oběma zeměmi společně, se datují už do období let 2000 až 2002. Velmi odvážně vize dokonce počítaly s ochranou nebe nad celou Visegrádskou čtyřkou - tedy i Polskem a Maďarskem.

Ačkoliv společné nebe nad Českem a Slovenskem prakticky existuje díky členství obou zemí v NATO, nová smlouva o ochraně vzdušného prostoru mu však dá vyšší úroveň.

Zatím unikátní projekt společné ochrany vzdušného prostoru v evropské obranné politice od ledna spustily země Beneluxu. Podle dohody se v nepřetržité ochraně vzdušného prostoru nad Belgií, Nizozemskem a Lucembruskem střídají po čtyřech měsících belgické a nizozemské vzdušné síly. Dohoda také upravuje i pravidla zásahu proti takzvanému „renegátovi“ - tedy unesenému civilnímu letounu, které by mohlo představovat teroristickou hrozbu.

Evropské členské státy NATO zajišťují ochranu vzdušného prostoru prostřednictvím aliančního systému protivzdušné obrany (NATINAMDS), který je jedním z pilířů kolektivní obrany.

Členské státy do tohoto systému poskytují zejména stíhací letouny, kterým velí Vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě. ČR nepřetržitě vyčleňuje dva stíhací letouny Gripen.

Systém je ale určen výhradně k obraně před vojenskými hrozbami a nezajišťuje obranu před civilními letouny zneužitými k teroristickému útoku. Nová mezivládní smlouva mezi Českem a Slovenskem, kterou koncem roku schválila také slovenská vláda, takové vzdušné hrozby nevojenské povahy už detailně řeší.

A výslovně uvádí, že zásahy mohou zahrnovat i použití zbraní. V praxi by to znamenalo, že piloti by na území druhého státu mohli v nejkrajnějším případě „sestřelit“ letadlo, které by mohlo být použito k teroristické akci.

O případném zásahu ve společném vzdušném prostoru se bude rozhodovat podle vnitrostátního práva státu, na jehož by se zásah uskutečnil.

V samostatné historii Česká republika takovou podobnou smlouvu s žádným jiným státem sjednanou nemá. Jistou podobnou zkušenost má ale z roku 2002. Tehdy takovou, avšak krátkodobou, dohodu uzavřela s USA kvůli summitu NATO v Praze. Umožňovala, aby americké vzdušné síly v případě potřeby zasáhly nad českým územím.

Projekt společného československého nebe by v budoucnu mohlo ještě významně usnadnit nedávné rozhodnutí Bratislavy, že chce vyjednávat o pořízení letounů Gripen. Slovenské letectvo má totiž dosud ve výzbroji dosluhující letouny sovětské výroby MiG-29.

Fotografie

Gripen českých vzdušných sil doprovází armádní speciál s ministrem Stropnickým nad Islandem
JAS-39 Gripen českých vzdušných sil
Letová ukázka slovenského MiG-29 na Dnech NATO v Ostravě
MiG-29 slovenských vzdušných sil

Obě země by tak měly stejné letouny, stejný servis, stejnou výzbroj. Pokud by si Slovensko nakonec pořídilo - ať už koupilo či pronajalo letouny JAS-39 Gripen, byl by to pro roky neustále „oprašovaný a zase zmrazovaný“ projekt zásadní impuls.

Gripeny v českých službách by bez nejmenších problémů mohly být „obslouženy“ a vyzbrojeny na Sliači, ty slovenské zase v Čáslavi. Obě země by zřejmě ušetřily na výcviku pilotů i personálu, logistice i provozu.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.