Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Gripeny budou moci zasáhnout na Slovensku, migy zase nad Českem

  16:39aktualizováno  16:39
Česká vláda schválila návrh smlouvy o spolupráci se Slovenskem při vzájemné ochraně vzdušného prostoru. Upravuje i použití zbraní při zásahu na letadlo unesené teroristy. Smlouvu musí ještě podepsat ministři obrany, schválit parlamenty a prezidenti obou zemí. Platit by měla od poloviny roku.

Gripen českých vzdušných sil doprovází armádní speciál s ministrem Stropnickým nad Islandem | foto: Lubomír Světnička, natoaktual.cz

„Smlouva upravuje spolupráci v případech, které nelze řešit v rámci systému protivzdušné obrany NATO. Jde především o situace, kdy by se civilní letoun ocitl v rukou teroristů, nebo vzájemnou výpomoc při výpadku schopností vzdušných sil jednoho státu,“ uvedl ministr obrany Martin Stropnický s tím, že poskytnutí techniky by bylo žádající smluvní stranou finančně kompenzováno.

Společné nebe

O projektu se diskutuje už dlouhé roky. První plány, že by Češi a Slováci chránili nebe nad oběma zeměmi společně, se datují už do období let 2000 až 2002. Velmi odvážně vize dokonce počítaly s ochranou nebe nad celou Visegrádskou čtyřkou - tedy i Polskem a Maďarskem.

Ačkoliv společné nebe nad Českem a Slovenskem prakticky existuje díky členství obou zemí v NATO, nová smlouva o ochraně vzdušného prostoru mu však dá vyšší úroveň.

Zatím unikátní projekt společné ochrany vzdušného prostoru v evropské obranné politice od ledna spustily země Beneluxu. Podle dohody se v nepřetržité ochraně vzdušného prostoru nad Belgií, Nizozemskem a Lucembruskem střídají po čtyřech měsících belgické a nizozemské vzdušné síly. Dohoda také upravuje i pravidla zásahu proti takzvanému „renegátovi“ - tedy unesenému civilnímu letounu, které by mohlo představovat teroristickou hrozbu.

Evropské členské státy NATO zajišťují ochranu vzdušného prostoru prostřednictvím aliančního systému protivzdušné obrany (NATINAMDS), který je jedním z pilířů kolektivní obrany.

Členské státy do tohoto systému poskytují zejména stíhací letouny, kterým velí Vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě. ČR nepřetržitě vyčleňuje dva stíhací letouny Gripen.

Systém je ale určen výhradně k obraně před vojenskými hrozbami a nezajišťuje obranu před civilními letouny zneužitými k teroristickému útoku. Nová mezivládní smlouva mezi Českem a Slovenskem, kterou koncem roku schválila také slovenská vláda, takové vzdušné hrozby nevojenské povahy už detailně řeší.

A výslovně uvádí, že zásahy mohou zahrnovat i použití zbraní. V praxi by to znamenalo, že piloti by na území druhého státu mohli v nejkrajnějším případě „sestřelit“ letadlo, které by mohlo být použito k teroristické akci.

O případném zásahu ve společném vzdušném prostoru se bude rozhodovat podle vnitrostátního práva státu, na jehož by se zásah uskutečnil.

V samostatné historii Česká republika takovou podobnou smlouvu s žádným jiným státem sjednanou nemá. Jistou podobnou zkušenost má ale z roku 2002. Tehdy takovou, avšak krátkodobou, dohodu uzavřela s USA kvůli summitu NATO v Praze. Umožňovala, aby americké vzdušné síly v případě potřeby zasáhly nad českým územím.

Projekt společného československého nebe by v budoucnu mohlo ještě významně usnadnit nedávné rozhodnutí Bratislavy, že chce vyjednávat o pořízení letounů Gripen. Slovenské letectvo má totiž dosud ve výzbroji dosluhující letouny sovětské výroby MiG-29.

Fotografie

Gripen českých vzdušných sil doprovází armádní speciál s ministrem Stropnickým...
JAS-39 Gripen českých vzdušných sil
Letová ukázka slovenského MiG-29 na Dnech NATO v Ostravě
MiG-29 slovenských vzdušných sil

Obě země by tak měly stejné letouny, stejný servis, stejnou výzbroj. Pokud by si Slovensko nakonec pořídilo - ať už koupilo či pronajalo letouny JAS-39 Gripen, byl by to pro roky neustále „oprašovaný a zase zmrazovaný“ projekt zásadní impuls.

Gripeny v českých službách by bez nejmenších problémů mohly být „obslouženy“ a vyzbrojeny na Sliači, ty slovenské zase v Čáslavi. Obě země by zřejmě ušetřily na výcviku pilotů i personálu, logistice i provozu.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Odtajněné dokumenty NATO. Jaderné síly středního a krátkého dosahu od roku 1987
Odtajněné dokumenty NATO ukazují studenou válku v číslech

Nedávno odtajněné dokumenty Severoatlantické aliance názorně ukazují v číslech, dobových grafech, mapách a grafikách, jak se v dobách studené války vyvíjelo...  celý článek

Analytici amerického letectva ze 41. zpravodajské jednotky začínají ve Fort...
Tajemný projekt Maven. Pentagon brzy nasadí proti islamistům algoritmy

Americké ministerstvo obrany chce ještě do konce roku nasadit na některé vládní platformy pokročilé počítačové algoritmy umělé inteligence, které mají...  celý článek

Ve Vyškově ukončilo šestitýdenní výcvik 67 nových příslušníků Aktivních záloh
Do výcviku záloh přijala armáda rekordní počet dobrovolníků

Do šestitýdenního armádního kurzu základní přípravy nastoupil rekordní počet zájemců o službu v aktivní záloze. Informovalo o tom velitelství výcviku ve...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.