Kvůli stále častějším přívalovým dešťům, lokálním povodním, úpornému suchu, ničivým vichrům, ale i rekordním mrazům se vědci ohlédli padesát let nazpět a po detailní analýze dat dospěli k pozoruhodným závěrům.
Extrémní projevy počasí, které už dnes značně ztrpčují lidem život, budou v následujících letech častější a navíc mnohem silnější. Vědci z několika prestižních českých ústavů pracovali na analýze pět let.
Jak se šlechtí plodiny odolné vůči extrémnímu počasíČtěte ve čtvrtek, 9. 8.
MF DNES v počítačiMF DNES pro iPad a iPhone
A nyní šlechtí zemědělské plodiny, aby byly odolnější a v budoucnu extrémní vrtochy počasí přečkaly. Hlavně obilí. Také vymýšlejí, jak zadržet více vody v krajině a předejít tím bleskovým povodním. Důležitý je i rozvoj výstražného systému.
Klimatolog Jan Pretel varuje, že se zásadně změní rozložení srážek, kdy jara budou téměř bez deště a pršet má nárazově především v létě. "Pozorujeme to ostatně už dnes. Avšak z našich modelů vyplývá, že tento trend - jaro bez vody a léto s přívalovými dešti - bude v následujících desetiletích ještě gradovat."
Například v letech 1961 až 1990 bylo jen 45 letních dnů, zatímco v letech 1991 až 2010 už sedmapadesát. A stejně to platí o tropických dnech: od šedesátých do devadesátých let jich statistiky evidují osm, ale v posledních dvaceti letech jich přibylo na téměř dvojnásobek. Letní den je přitom v meteorologické terminologii takový, kdy maximální teplota dosáhne nebo překročí 25 stupňů, za tropický pak označujeme den, kdy se maximální teploty pohybují nad třiceti stupni.
Tepelná energie se stále častěji hromadí v atmosféře, což vede k četnějším klimatickým extrémům, kdy sucha střídají povodně a tropické dny mrazivé. "Jde o neoddiskutovatelný vývoj," dodává Pretel.
