Právě v těchto dnech ministerstva sčítají členské příspěvky za loňský rok a údaje posílají na ministerstvo zahraničních věcí, které českou účast v mezinárodních komisích, asociacích, výborech a úřadech zastřešuje.
„Za rok 2015 zaplatila Česká republika členské příspěvky zhruba 3,5 miliardy korun,“ řekla mluvčí ministerstva zahraničních věcí Irena Valentová. Podle ní je „nejdražších“ organizací asi 80, členství v každé z nich stojí Česko ročně milion a víc. Přesné loňské částky budou známy v květnu, MF DNES většinu z nich získala s předstihem a je z nich jasné, že půjde znovu minimálně o 3,5 miliardy korun (o nákladech členství ČR v různých organizacích jsme informovali už před časem).
Platby ministerstev za rok 2016 (výběr)113 259 522 Kč - Evropská organizace pro využívání meteorologických družic 41 254 815 Kč - Evropská organizace pro astronomický výzkum na jižní polokouli 7 687 042 Kč - Evropské centrum pro střednědobou předpověď počasí 5 766 314 Kč - Světová meteorologická organizace 5 058 000 Kč - Organizace pro spolupráci železnic 4 754 000 Kč - Organizace pro přípravu těžby z mořského dna Interoceanmetal 3 571 000 Kč - Evropský výbor pro normalizaci 1 529 000 Kč - Mezinárodní úřad pro míry a váhy 950 000 Kč - Mezinárodní námořní organizace 749 000 Kč - Mezinárodní úřad pro mořské dno 722 609 Kč - Mezinárodní velrybářská komise 530 000 Kč - Mezinárodní ústav chladírenský 514 175 Kč - Mezinárodní organizace pro révu vinnou a víno |
Ministerstvo životního prostředí například loni zaplatilo 723 tisíc korun za členství v Mezinárodní velrybářské komisi. „Je to náš příspěvek ke globální ochraně ohrožených druhů,“ zdůraznila mluvčí ministerstva Dominika Pospíšilová. Komise se schází jednou za dva roky i s českým zástupcem a díky převaze ochranářských států se podle Pospíšilové daří populaci velryb chránit.
Přes 1,3 milionu korun zaplatilo ministerstvo zahraničních věcí za účast v Mezinárodním tribunálu pro mořské právo. Na dotaz, jaký konkrétní užitek z toho ČR má, mluvčí resortu Irena Valentová odpověděla, že pro Česko, jehož ekonomika „je silně proexportní“, je důležité, aby státy dodržovaly pravidla mezinárodní přepravy, kam patří i svoboda plavby.
„Pokud nastane situace, kdy některé státy pravidla nedodržují, je zájmem nejen celého mezinárodního společenství, ale i ČR , aby vzniklý spor byl řešen smírnou cestou,“ řekla Valentová. Kolikrát už taková situace nastala a ČR pomohla narovnat spory ve prospěch svého exportu, nesdělila.
Česko jako vnitrozemský stát nedohlíží jen na dodržování mořského práva a ochranu velryb, má i další aktivity spojené s mořem. Zasedá i v Unii pro Středomoří, oceánografické komisi a námořním koordinačním centru. Za 749 tisíc korun ročně získalo místo v úřadu pro mořské dno a za dalších 4,8 milionu korun si koupilo účast v organizaci, která se zabývá přípravou těžby z mořských hlubin.
Platby ministerstev (v Kč) za členství v mezinárodních organizacích:
Smysl členství? Netušíme
Je nasnadě, že důležitost některých organizací je neoddiskutovatelná. Nedá se to však stoprocentně tvrdit u všech. Přínos některých organizací pro Česko už v minulosti zpochybňovala Nečasova vláda a teď ministerstvo financí.
„Zpracovali jsme analýzu členství ČR v mezinárodních organizacích a vytipovali několik organizací, u kterých nebyl zcela jasný jejich přínos pro ČR,“ uvedl mluvčí resortu Jakub Vintrlík. O které organizace s pochybným přínosem jde, nechtěl sdělit. „Jde o interní analýzu,“ řekl.
Některé platby ministerstva zahraničních věcí za rok 20151,3 milionu Kč - Mezinárodní tribunál pro mořské právo 500 000 Kč - Skupina Pompidou 400 000 Kč - UN Women 320 000 Kč - Mezinárodní úřad pro výstavnictví 300 000 Kč - Mezinárodní organizace Frankofonie |
Jenže analýza neměla žádný efekt. Konečné rozhodnutí o setrvání nebo vystoupení z mezinárodních organizací mají sama ministerstva a těm se ze sporných organizací nechtělo.
Všechna jsou přesvědčena, že účast v nich má smysl. „Ministerstvo financí oslovilo dotčené resorty s žádostí o zvážení setrvání ČR v dané organizaci, ale všechny resorty vyhodnotily členství jako opodstatněné,“ řekl Vintrlík. Podařilo se aspoň snížit celkovou částku ze čtyř miliard hrazených před třemi roky na současné zhruba tři a půl miliardy.
Zájem o jazyk
Třeba nejasná je účast Česka v Mezinárodní organizaci Frankofonie. Mluvčí ministerstva zahraniční Irena Valentová jen odkázala na web velvyslanectví ČR v Paříži, kde se píše, že jde o instituci, jejíž členy spojuje francouzský jazyk a společné hodnoty, a že „frankofonní svět“ tvoří především bývalé francouzské kolonie či protektoráty. Česko platí zhruba 300 tisíc korun za to, že v něm může být také.
Názvy některých dalších spolků znějí tajemně a ministerstvo zahraničí jejich význam pro Česko příliš neosvětluje. O organizaci UN Women mluvčí Valentová uvedla jen to, že jde o „specializovaný orgán OSN pro genderovou rovnost a posílení postavení žen“. Česko v něm platí, i když by nemuselo. „Dobrovolný příspěvek v roce 2015 byl 400 tisíc korun,“ sdělila Valentová.
Za členství ve většině organizací Česko platit musí. Třeba za to, aby se mohlo účastnit světových výstav EXPO, muselo Mezinárodnímu úřadu pro výstavnictví dát předloni přes 320 tisíc korun.
Za slumy a za tabák
Dobrovolné příspěvky hradí i ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), peníze mají pomáhat méně vyspělým státům a zvyšovat renomé Česka. Třeba příspěvek 350 tisíc korun do fondu EHK OSN v Ženevě je určen zejména na pomoc nejméně rozvinutým zemím na Balkáně a na Kavkazu. MMR platí 150 tisíc korun každoročně i do fondu Programu OSN pro lidská sídla, který má centrálu v keňském Nairobi. „Program má zvýšit přístup k bydlení a snížit procento osob žijících ve slumech,“ uvedl mluvčí ministerstva Vilém Frček.Loni místo pravidelné částky zaplatilo MMR 24,5 milionu korun, neboť Praha loni v březnu pořádala konferenci Evropský Habitat.
Ministerstvo zdravotnictví zaplatilo za „kontrolu tabáku“ 1,1 milionu korun. „Jedná se o závaznou mezinárodní úmluvu, která vytváří mezinárodní právní prostředí pro řešení celosvětové tabákové epidemie,“ sdělila mluvčí ministerstva zdravotnictví Štěpánka Čechová. Příspěvek se hradil z rozpočtu v roce 2015 na následující dva roky. Jeho výše zohledňuje počet obyvatel země a HDP.
Česko zasedá hned v šesti organizacích, které se věnují počasí. Za využívání evropských družic zaplatilo ministerstvo životního prostředí loni 113 milionů korun. Mluvčí Dominika Pospíšilová však zdůrazňuje, že bez jejich údajů by nebylo možné vydávat výstrahy a varovat obyvatele před povodní nebo jinou živelní pohromou.
O 200 milionů víc do kosmu
Za členství v mezinárodních spolcích neplatí jen ministerstva, ale i parlament, Úřad vlády, Národní bezpečnostní úřad či Akademie věd. Ta zodpovídá za členství v 35 organizacích. Má na starosti třeba členství v Mezinárodní unii pro vztahy Slunce–Země nebo členství v Mezinárodní asociaci orální historie. Mluvčí Jan Martínek však na dotaz MF DNES jejich konkrétní přínos neobjasnil, jen napsal, že „efektivitě je dlouhodobě věnována velká pozornost“.
„Ve všech případech, kdy bylo členství AV ČR vyhodnoceno jako neefektivní a málo přínosné pro českou vědeckou komunitu, bylo členství ukončeno,“ sdělil Martínek s tím, že akademici loni nezaplatili Evropské společnosti novořeckých studií a Kruhu moderních filologů.
Akademie věd loni hodně škrtala, z předloňských 75 příspěvků zaplatila loni jen 35 a předchozí částku 3,4 milionu srazila na dva miliony.
Jenomže asi půjde o výjimku. Třeba ministerstvo dopravy plánuje zaplatit Evropské kosmické agentuře 445 milionů korun, loni to bylo 200 milionů.
