"Tento jev nový rozhodně není. Jenom se o něm tolik nepsalo. I v předchozích letech hasiči evidovali ojedinělé případy takových útoků," řekl iDNES.cz mluvčí hasičů Radek Kislinger. Podle jednoho z vyšetřovatelů požárů byly například v Praze každý rok jeden až dva takové případy.
Jeho slova potvrzuje i policie. "Samozřejmě takové případy jsme evidovali i v předchozích letech. A nedá se ani říci, že by se nyní objevovaly častěji. Přestože to tak podle mediálního obrazu nevypadá, jde stále pouze o jednotlivosti. Jen o těch současných se více mluví," řekla mluvčí kriminální policie Pavla Kopecká.
Podle jejího odhadu řešila policie za posledních 14 měsíců asi pět útoků zápalnou lahví. Žháři je používají, protože jejich výroba je jednoduchá a materiál dostupný. "Nepotřebujete žádné speciální znalosti. Například konstrukce výbušného systému je mnohem komplikovanější," vysvětluje Kopecká.
Láhve házejí rasisté, ale ne vždy
Podle novinových titulků by se mohlo zdát, že zápalné láhve téměř vždy skončily v bytech či domech obývanými Romy a jejich motivem je proto rasismus. Řada případů se odehrála u ubytoven cizinců, připouštějí hasiči.
Podle policie ale nelze všechny případy házet do jednoho pytle. "Je to vždy případ od případu. A takto to rozhodně nelze zjednodušovat," tvrdí Kopecká. Za řadou případů podle ní může stát například snaha podvést pojišťovny.
Přesto nelze přehlédnout, že častým cílem žhářů jsou právě Romové. Jen za posledních devět let se stalo nejméně devět případů, kdy zápalné láhve skončily v bytech Romů.
Jeden z prvních rasistických útoku se odehrál už v roce 1994 V Jablonci nad Nisou-Zeleném údolí, kde na byt rodiny romského původu zaútočila skupinka skinheads zápalnými lahvemi . Při útoku utrpěly dvanáctiletá dívka a její matka těžké popáleniny.
O dva roky později v Krnově na Bruntálsku vhodila čtveřice mladíků okny do dvou přízemních bytů zápalné láhve. Druhý útok se stal jen o několik dní později, kdy obměněná skupina se pokusila zapálit další dům. V roce 1998 se opět v Krnově odehrály další dva útoky na romská obydlí.
O fenoménu se zmínila policie už ve své interní analýze z roku 1997. "Obvyklé bývá rovněž srocení se před romským obydlím, vytloukání oken - vždy spojené s vyhrožováním likvidací či zbitím, někdy kulminující pokusem o vniknutí či dokonáním vniknutí do romského obydlí, kdy již k fyzickému kontaktu dochází. Dochází i k vhazování zápalných lahví do romských obydlí," uvádí dokument.
Psát, či nepsat?
"Víte, při popisování těchto případů bych byl velice opatrný. Jakmile se o nějakém způsobu začne příliš mluvit, vede to k následování," varuje před medializací žhářských útoků mluvčí hasičů Kislinger. Podle některých odborníků vedla podobná "popularizace" například k dočasnému zvýšení počtu sebevražd.
Kislinger připomněl případ antraxových útoků z USA z roku 2001, kdy antrax rozesílaný v obálkách zabil pět lidí a způsobil rozsáhlou paniku. "Jakmile se tom začalo mluvit a psát, byla Praha plná obálek s moukou," vzpomíná mluvčí.
A stejně varuje i policie. "Samozřejmě že medializace takových případů může být návodná. Některé lidi takový způsob nenapadne, dokud si o něm nepřečtou," tvrdí Kopecká.
Molotovův kotejl má tradici
Molotovův koktejl, jak se zápalným lahvím často říká, vznikl v roce 1939 a odkazuje na sovětského komisaře pro zahraničí Molotova. Finští vojáci ho používali v zimní válce mezi SSSR a Finskem. Masově se používal i ve španělské občanské válce.
Předchůdcem Molotovových koktejlů byly již ve starověku hliněné nádoby, obsahující hořlavé látky, nejčastěji oleje. Princip zbraně se nezměnil, jen s dobou získal některé nové úpravy.
druhy zápalných lahvíHasiči rozeznávají tři základní tipy zápalných lahví: a) se zápalným knotem - obsahují hořlavinu a hořlavý knot připevněný k povrchu lahve, který po rozbití zapálí obsah. Do hořlaviny jsou přidávány příměsi, které zrosolovatí obsah a zlepší ulpívání na povrchu, nebo naopak zvýší smáčivost hořlaviny. b) samozápalné - láhev je opatřena obalem napuštěným látkou, která reaguje s obsahem; po rozbití lahve dojde ke vznícení. Nebezpečné jsou tím, že za letu nehoří a že obsahují další nebezpečné látky, například kyseliny. c) s pyrotechnickou roznětkou - k jejich vznícení, obvykle provázenému výbuchem, dochází se zpožděním. Jejich inicializace není závislá na jejich rozbití. Používají se jako nástražný systém pro útok na místo, kde nemusí dojít k rozbití lahve. Obvykle se jedná o plastové PET lahve. |
