České zákony s otci někdy nepočítají, shodují se právníci

České právo zná případy, kdy se muž snaží své otcovství popřít. Opačný případ soudy zaskočil. V některých případech trvá roky, než soud uzná muži, že je otcem a dítě se mezitím dostane do pěstounské péče. Právníci přiznávají, že české zákony jsou k otcům daleko přísnější, v některých případech s nimi vůbec nepočítají.

Otec se k dítěti může přihlásit během tří let. Podle právníků je to málo, někdy uplyne víc let, než zjistí, že je otcem dítěte. Ilustrační foto

Zákon s otcem nepočítal ani v nezvyklém případě osmnáctiletého Ondřeje Réda z Velkých Opatovic. Přítelkyně, která porodila jejich společné dítě, je mladíkovi zatajila a dala je k adopci. A adoptivní rodiče teď logicky nechtějí o miminko přijít. Případ se navíc komplikuje i tím, že dívka byla nezletilá. Všechny teď čeká soudní řízení, které bude podle právníků zřejmě trvat několik let. - čtěte Tvá dcera umřela, řekly otci a daly dítě k adopci. Teď je stíhá policie

"Spor je naprosto atypický. Obvyklé je spíše to, že biologický otec se nechce k dítěti znát. Na to zákon pamatuje a může otce přimět k plnění jeho povinností. Ale matka má právo se rozhodnout, zda otce uvede, či nikoliv, a tam se s právy otce nepočítá. Je zřejmé, že jistá mezera v zákoně tu je," uvedl soudce obeznámený s případem, který si nepřál být jmenován.

"Lhůta, kdy se otcové mohou přihlásit ke svým dětem, je poměrně přísná. Jsou to jen tři roky – je to zpravidla málo na to, aby mohl učinit veškeré právní kroky," říká Magdalena Vašinková z advokátní kanceláře Tomáše Rašovského. Někdy může uplynout i více let, než muž vůbec zjistí, že je otcem dítěte.

SPOR O RODIČOVSTVÍ

Šéfka Nadace Naše dítě Zuzana Baudyšová upozorňuje, že při soudních sporech má být vždy důležitější zájem dítěte než práva jeho rodičů. "Je třeba mít na paměti zájem dítěte. Tím spíš, pokud to i sama matka vyhodnotila tak, že dítěti bude u adoptivní rodiny lépe," říká Baudyšová k případu Ondřeje Réda z Velkých Opatovic. Tomu matka jeho dítěte řekla, že se dítě narodilo mrtvé, a dala ho tajně k adopci. Otec tak přišel o svá rodičovská práva a nemůže dítě vychovávat.

Velkou roli může hrát v těchto případech náhoda. "Pokud to včas nezjistí, otec už vlastně nemá možnost se do budoucna bránit. Jedinou možností je soudní řízení a vyčkat na rozhodnutí soudu u co nejvyšší instance," radí advokátka. Právníci však upozorňují na to, že případ je složitější – je třeba chránit práva nejen otce, ale i dalších lidí.

"Každý z aktérů tady má kus pravdy. Pravdu má otec dítěte, který nedostal šanci ho vychovávat. Pravdu mají adoptivní rodiče, kteří se s dítětem sžili. Svoji pravdu má i patnáctiletá matka dítěte, která pro adopci určitě měla své důvody," uvádí soudce.

Zájem dítěte má přednost

A je možné, že pointu celému případu dají mezinárodní úmluvy, podle kterých má stát v první řadě dbát na práva a zájmy dětí.

"Celý případ je nešťastný vzhledem k věku matky i otce. Ale je třeba mít na paměti hlavně zájem dítěte. Tím spíš, pokud to i sama matka vyhodnotila tak, že dítěti bude u adoptivní rodiny lépe," říká Zuzana Baudyšová, šéfka Nadace Naše dítě. Ondřej Réda a jeho matka se však o dítě chtějí starat. Jeho právník Vilém Fránek chce upozornit i na to, že do těžkých situací se dostávají stovky českých mužů – právo podle otců straní matkám i v jiných případech.

Ondřeji Remeňovi manželka odvezla dceru do Německa. A zdejší úřady mu nechtějí sdělit adresu, kde dítě žije. "Měl jsem dítě v péči. Manželka jednou přijela na návštěvu, vzala si holku na procházku a u parku zůstal jen kočárek. Holčičku jsem osm let neviděl," říká otec.

Je možné, že v případě Ondřeje Rédy mohlo jít i o pochybení úřadu. Ten měl podle právníka zjistit, s kým nezletilá dítě má. "Existuje monitorovací systém, díky kterému těhotenství nezletilé šetří automaticky policisté. Tak to bylo i tady. Měli spolu partnerský vztah, byla to intenzivní láska, netajili se s tím," říká právník Vilém Fránek.