Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

NATO chce více techniky. České výdaje se propadly pod 1 procento HDP

  20:03aktualizováno  20:03
Výdaje České republiky na svou obranu se v roce 2016 propadly pod jedno procento hrubého domácího produktu. Vyplývá to z revidovaných statistik, které ve čtvrtek zveřejnila Severoatlantická aliance. Jde o třetí nejnižší podíl v novodobé historii od roku 1993 a Česko tak patří k nejhorším.

Výdaje na obranu zemí NATO v poměru k HDP v roce 2014 a předpokládané v roce 2017 | foto: NATO

Stalo se tak to, před čím dlouhodobě varovali experti. Podíl výdajů se propadl i přesto, že obranný rozpočet roste poslední dva roky o zhruba pět miliard korun ročně.

Zvedneme výdaje na obranu, shodli se lídři českých stran

Podle původních předpokladů Aliance byl český podíl 1,08 procenta HDP. Revidovaná čísla Česku přisuzují, že vynaložilo na obranu jen 0,97 procenta. A odhad pro letošek je pak 1,07 procenta. To řadí zemi na páté místo od konce před poslední Lucembursko, Belgii, Španělsko, Slovinsko a Maďarsko.

Česká republika se přitom mezi spojenci zavázala, že v roce 2020 dosáhne hranice 1,4 procenta a v roce 2024 pak hranice 2 procent HDP.

„V roce 2017 dvacet pět spojenců zvýší výdaje na obranu v reálných hodnotách,“ uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg po čtvrteční schůzce ministrů obrany v Bruselu.

Výdaje na obranu zemí NATO v poměru k HDP v jednotlivých letech

Výdaje na obranu zemí NATO v poměru k HDP v jedotlivých letech

Poměr investic do modernizace techniky v zemích NATO v roce 2014 a...

Poměr investic do modernizace techniky v zemích NATO v roce 2014 a předpokládané v roce 2017

Kromě USA dávají dvě procenta HDP na obranu jen čtyři další země – Británie, Estonsko, Polsko a Řecko. Dosažení této hranice letos předpokládá Rumunsko a například Litva a Lotyšsko příští rok. Podle Stoltenberga se po letech škrtů a propadů podařilo vývoj obrátit. V trendu je však podle jeho slov potřeba pokračovat.

Na spravedlivější sdílení nákladů na obranu tlačí především Spojené státy, které dosud hradí takřka 70 procent nákladů na kolektivní obranu Aliance.

379 miliard

Kdyby Česká republika od roku 2004 do své bezpečnosti dál investovala stanovená dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), měla by dnes na obranné výdaje o 379 miliard korun více.

Takzvaný „kumulovaný politický bezpečnostní deficit“ nedávno spočítali experti z Centra bezpečnostních a vojenskostrategických studií brněnské Univerzity obrany. Závratná částka je prakticky osminásobkem dnešního rozpočtu armády, ale jen zhruba polovinou zdrojů ministerstva práce a sociálních věcí.

Členské státy NATO se před měsícem dohodly, že každá země vypracuje do prosince svůj národní plán, ve kterém popíše, jak v následujících letech výdaje na obranu zvýší.

Česká republika od svého vstupu do Aliance v roce 1999 držela dvouprocentní hranici až do roku 2005. Pak s ekonomickou krizí a škrty v rozpočtu šly výdaje na obranu strmě dolů.

Více těžké techniky a létajících tankerů

S vyššími výdaji na obranu podle Stoltenberga přímo souvisí budování kapacit, které Aliance jako celek kriticky potřebuje. Ministři obrany se dohodli, že zvýší například kapacity těžké vojenské techniky, zrychli přesuny jednotek po kontinentu a také zvýší počet létajících tankerů pro doplňování paliva za letu.

Na okraj schůzky zástupci Německa a Norska podepsali memorandum, které umožnit vznik nadnárodní evropské flotily létajících tankerů, která by značně snížila závislost v této oblasti na tanker USA.

S iniciativou před časem přišlo Nizozemsko a Lucembursko. Dohromady chtějí koupit až sedm upravených letounů Airbus A330. Příští rok se chce přidat také Belgie. „Iniciativa poskytuje nákladově efektivní a flexibilní řešení,“ uvedl náměstek šéfa NATO pro obranné investice Camille Grand.

Zároveň šestice zemí (Francie, Německo, Řecko, Itálie, Španělsko a Turecko) ve čtvrtek oznámila, že bude spolupracovat na vývoji nebo společném pořízení námořních průzkumných letounů schopných protiponorkového boje.

Buďto zcela nová platforma nebo nákup moderních strojů by měl významně zvýšit kapacity evropských států NATO v této oblasti. „Rozhodnutí demonstruje ochotu investovat do kritických schopností, které Aliance potřebuje,“ řekla náměstkyně generálního tajemníka NATO Rose Gottemoellerová. Očekává se, že se k iniciativě připojí ještě další země.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vrtulníky Mi-24 a Mi-171š v akci při záchraně pilota
Dny NATO navštívilo 90 tisíc lidí. Nedělní program pokazilo počasí

Nedělním programem skončily Dny NATO v Ostravě. Fandové letecké techniky marně očekávali start aerobatické skupiny Saudi Hawks ze Saúdské Arábie, jejich...  celý článek

Obrněnec Puma během armádních testů na Libavé
Pásové obrněnce pro českou armádu ukážou výrobci široké veřejnosti

Nadcházející víkendové Dny NATO v Ostravě nabídnou veřejnosti unikátní možnost vidět hned tři typy pásových bojových vozidel pro pěchotu, ze kterých v...  celý článek

Aerobatická skupina Saudi Hawks ze Saudské Arábie na letounech Hawk
Saúdští jestřábi, bombardéry a řada premiér. Dny NATO slibují show

Celou řadu unikátních premiér chystají organizátoři Dnů NATO v Ostravě & Dnů Vzdušných sil AČR. Už za dva týdny se na největší bezpečnostní show v Evropě...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.