Podle mluvčího ministerstva obrany Jana Pejška vyplývá taková účast českých vojáků na mezinárodních cvičeních především z členství České republiky v NATO.
Manévrů se proto podle něj budou účastnit hlavně ty jednotky, které jsou určeny pro takzvané Síly rychlé reakce NATO.
Síly rychlé reakce NATO (NATO Response Force – NRF) jsou speciální mnohonárodní jednotky, které slouží Alianci v případě, když je nutné okamžitě zasáhnout kdekoli na světě. Jednotky jsou připraveny vykonávat různé druhy misí, včetně civilní ochrany, mírových operací nebo použití síly. - více zde
Mezi nejvýznamnější mezinárodní cvičení, kterých se čeští vojáci příští rok zúčastní, budou patřit takzvaná certifikační cvičení sil rychlé reakce, cvičení pozemních sil se zaměřením na boj v zastavěném terénu, cvičení protiletecké obrany, leteckých osádek, protiletadlového a raketového vojska a obsluhy pasivních sledovacích systémů nebo cvičení speciálních sil se zaměřením na výcvik v zimních podmínkách.
Zhruba desetina české armády, tedy asi 3000 vojáků, bude od ledna připravena vyrazit do mezinárodních misí kdekoliv na světě. Armáda totiž v prosinci dosáhla takzvaných počátečních operačních schopností. - více zde
Připravenost pro okamžité vyslání do misí armáda demonstrovala už letos během doposud největších manévrů ve své novodobé historii. Do cvičení Strong Campaigner se zapojilo 4500 vojáků pozemních i vzdušných sil. - více zde
Česko se v rámci NATO zavázalo vybudovat pro počáteční operační schopnosti jednotku na úrovni brigády. Jádrem útvarů, které již splnily standardy NATO, je 4. brigáda rychlého nasazení, tedy žatecký 41. a táborský 42. mechanizovaný prapor a chrudimský 43. výsadkový prapor.
Dosažení počátečních operačních schopností se týká i dalších jednotek. Do brigády je zapojena třeba i známá 6. polní nemocnice, průzkumníci z prostějovského 102. praporu, jednotka se sledovacím systémem Věra nebo vrtulníková letka z Přerova.
