Co ještě přijde? Budete muset čestně prohlašovat, že nemáte dům a nemusíte platit daň z nemovitosti?
Je to podobné, jako kdyby si všichni řidiči museli povinně koupit dálniční známky, i když po dálnici nejezdí.
Pragmatik namítne, že jednoduchost systému převáží "ideové" nedostatky. Málokdo může s čistým svědomím popřít, že se na ČT někdy nedíval. Bylo by asi lepší nazvat onu stokorunu rovnou "televizní daň".
Všichni přece platíme stavbu dálnic a přitom někteří občané po nich nikdy nejezdí. Taková je povaha daní, že se dává i na věci, ze kterých pak mají mnozí občané malý nebo žádný užitek.
Nakonec se všechny spory stejně vrátí k podstatě věci. Potřebujeme veřejnoprávní televizi? Musí mít zrovna dva kanály? Kolik má mít prostoru pro reklamu a jak vybírat ředitele?
I mnohé diváky ČT navíc zřejmě dráždí fakt, že musí přispívat nejen na zpravodajství, publicistiku a řadu více či méně kvalitních pořadů, které by se na komerčních stanicích zřejmě nikdy neobjevily, ale také na ubohosti, které jako by komerčním televizím z oka vypadly.
Divák může jen doufat, že současná předpotopní podoba televize (diktát "pestré programové nabídky") bude díky novým technologickým možnostem nahrazena svobodnou poptávkou klienta.
Zmizí tak programová šikana, která vám diktuje, kdy máte sledovat zprávy a jaký bude večer film. První červánky už majitelé kabelových televizí a internetu zažili. Televize zatím připomíná vězeňskou knihovnu, kde vám dají pět svazků a vy si ani nemůžete vybrat, které to budou.
Jenomže nás čeká několik let, kdy ČT pravidla a peníze pro své fungování potřebovat bude. Inflace za minulé roky pokročila. Bylo by tedy spíše na místě poplatky zvýšit a potom pečlivě sledovat, jak byly utracené peníze vynaloženy.
