"Zmeškali jsme toho hodně," kritizuje stav českých škol Kopicová v rozhovoru pro MF DNES.
"Školství je velký zaoceánský parník, s ním nemůžete snadno hnout. Pokud s ním nezačneme pořádně hýbat, budeme dál zaostávat. Jde o základní i vysoké školy," myslí si ministryně přechodné úřednické vlády.
Kopicová je už několikátá šéfka resortu, která, jen co se seznámila se stavem českého školství, vyhlásila poplach.
Podobně před ní mluvil i její předchůdce Ondřej Liška. A jejich slova potvrzuje i umístění českých žáků v posledním velkém mezinárodním průzkumu TIMSS z roku 2007, kterého se pravidelně účastní žáci čtvrtých a osmých tříd z téměř šedesáti zemí světa. - čtěte Mezinárodní výzkum: děti nevědí, jak použít znalosti
Zatímco ještě v roce 1995 byli čeští čtvrťáci lehce nadprůměrní, průzkum před dvěma lety je už zařadil pod mezinárodní průměr. A stejně tak se zhoršili i osmáci. Většina jejich vrstevníků z Evropské unie – i zemí, jako je Rusko nebo Lotyšsko – se v přírodních vědách umístila výrazně lépe. I v matematice dopadli špatně – podobně na tom byli už jen Norové a Ukrajinci.
Britská léčba zabrala
Všeobecný úpadek českých žáků a studentů dokazují i výsledky testů soukromé společnosti Scio, která v posledních deseti letech pravidelně testuje žáky základních škol a středoškoláky. "Podle našich testů se za poslední léta zhoršila takzvaná funkční gramotnost dětí," říká mluvčí Scia Bohumil Kartous.
Funkční gramotnost nespočívá jen v umění skládat z písmenek slova, ale také ve schopnosti text pochopit a přemýšlet o něm v souvislostech.
Podobný problém řešily koncem devadesátých let ministři školství Velké Británie a Finska, kde se schopnosti žáků i jejich gramotnost prudce zhoršovaly.
Britská vláda tehdy stejně jako nedávno ta česká nařídila školám, aby děti nově učily "v souvislostech". Jenže zatímco v Česku zůstalo hlavně u vyplňování ministerských lejster – třeba výkazy o tom, jak se fyzika při výuce prolíná se zeměpisem – v Británii se podařilo negativní trendy zvrátit. Žáci se začali zlepšovat.
Britové si totiž uvědomili, že musí učitele motivovat, aby ke své práci přistupovali poctivě a dokázali motivovat zase studenty. A to nejde jinak než penězi.
V českém školství se však žádné velké investice nechystají. Naopak.
V Česku se mají platy snížit
Ministerstvu školství chybí 3,5 miliardy korun. A Kopicová oznámila, že pokud nedostane alespoň část peněz od státu, budou se možná poprvé v novodobé historii snižovat učitelům platy. "Ano, poprvé v historii by se snížily," řekla Kopicová.
"Vůbec s tím nesouhlasím. Pokud je průměrný plat učitele 23 tisíc korun, tak při této částce se žádným snížením nemohu souhlasit. Ale chybějí nám ty peníze. A chybět budou. Vím proto, že platy se určitě zvyšovat nebudou a nemohou," dodala ministryně.
Zatím o svém problému nemluvila s ministrem financí Eduardem Janotou, který navrhne, kolik peněz by měl její resort příští rok dostat. Není však jisté, zda nová Sněmovna po volbách jeho návrh schválí.
ODS ani ČSSD dnes nepřiznají, že by chtěly šetřit právě na platech učitelů. Shodně tvrdí, že vzdělání je jejich priorita. Totéž však říkaly i v dobách hospodářského růstu, a ministři školství se stejně hádali o každou miliardu.
Čtěte v sobotní MF DNES
Stojí české školství na pokraji kolapsu? Proč není na vzdělání dostatek peněz? A jak se to dá změnit? Celý rozhovor s ministryní Kopicovou čtěte v sobotu v MF DNES.
