Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Výdaje na obranu zvyšujeme, reaguje Česko na tlak USA

  19:47aktualizováno  19:47
Požadavek Spojených států na ostatní státy NATO, aby na svou obranu dávaly 2 procenta HDP, je podle ministra obrany Martina Stropnického splnitelný. Česko by podle něj mohlo dosáhnout této hranice, ke které se zavázalo se vstupem do Aliance, do roku 2025.

Chrudimští výsadkáři se na pardubickém letišti připravují na odlet letounem C-17 Globemaster na cvičení Sil velmi rychlé reakce NATO v Polsku | foto: Lubomír Světnička, natoaktual.cz

USA budou vždy chránit Evropu, ale ta musí pro svou obranu udělat daleko více. Především ohledně výdajů na obranu. Tak by se dala shrnout prohlášení amerického viceprezidenta Mike Pence a šéfa Pentagonu Jamese Mattise při jejich první cestě za spojenci.

Kromě USA dává 2 procenta HDP na obranu jen čtveřice dalších zemí - Británie, Estonsko, Polsko a Řecko. Dosažení této hranice už pro příští rok pak avizovala nově Litva.

Naproti tomu Česká republika dává jen 1,09 procenta a to ji řadí na sedmé místo od konce. Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) je ale přesvědčený, že vláda je schopná své sliby splnit.

Dvě procenta do roku 2025

„USA chtějí silné NATO a žádají větší zapojení spojenců. My zvyšujeme výdaje na obranu o 9-10 procent ročně. V roce 2020 chceme dosáhnout 1,4 procenta HDP a 2 procent do roku 2025,“ řekl.

Podle jeho slov je v roce 2025 reálné nejen dosáhnout dvouprocentní hranice, ale také zajistit reálné „vstřebání“ vyšších obranných výdajů. Tedy jinými slovy, že investice armáda bude umět efektivně a účelně využít.

Skeptičtější je místopředseda vlády a šéf KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. Uvedl, že jeho strana navrhuje větší navýšení rozpočtu na obranu už od roku 2013. „ČSSD a ANO jsou proti. Teď nás to dožene, místo 1,4 procenta HDP do roku 2020 máme jen 1,01 procenta,“ napsal v reakci na Twitteru.

Podle místopředsedy sněmovního výboru pro obranu Ivana Gabala musí Česká republika už na připravovaném „minisummitu“ NATO na sklonku května předat závazný plán na zvýšení k hranici dvou procent. „Nemůže to být alibisticky do roku 2025, odvaleno na příští vlády, ale je potřeba postupovat odpovědně,“ uvedl.

Tempo je zřejmě pomalé

Současný nárůst obranného rozpočtu totiž dosažení slíbených 1,4 procenta HDP nepředpokládá. Podle schváleného výhledu má být na rok 2018 předpokládaný rozpočet 57,8 miliardy korun a na rok 2019 pak 62,7 miliardy.

To by představovalo asi 1,2 procenta HDP. Pro dosažení 1,4 procenta HDP by bylo potřeba, aby byl v roce 2019 rozpočet ve výši asi 68 miliardy a v roce 2020 ještě o necelých osm miliard vyšší.

Ministr Stropnický předpokládá, že se jeho úřadu podaří s ministerstvem financí domluvit vyšší růst rozpočtu nejen na příští rok, ale i na další dva roky. Místo slibovaných asi pěti miliard by tak ministerstvo obrany mělo dostat každoročně miliard osm.

Gabal: USA budou trvat na masivních investicích do bojových schopností

„Já si myslím, že je to všechno otázka dohody, jaké tempo je racionální,“ konstatoval šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek (ČSSD) v rozhovoru pro Českou televizi.

Nesmyslné by podle něj bylo, aby se Česko závazek snažilo splnit během několika málo let. „Kdybychom se rozhodli, že teď v krátké době naplníme ten závazek, tak si myslím, že by to byla pohroma,“ dodal.

Členské země NATO se po letech škrtů zavázaly zvýšit do deseti let své výdaje na obranu v roce 2014, především v reakci na změněnou bezpečnostní situaci po ruské anexi Krymu a situaci na Ukrajině. Administrativa nového amerického prezidenta Donalda Trumpa nyní na spojence tlačí, aby své sliby splnili.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.