I voličstvo už je zvyklé a je dnes už rozdělené na nekompromisní tábory stejně jako otcové lidu, takže nějaká ta hrubost navíc už s preferencemi stejně moc nehne. Ale odboráři jsou potenciálně mocní páni. Ti když řeknou, že vlaky nejedou, tak nejedou.
Určitě nejde o to, že by mohli za jedno premiérovo neslušné slovo vyhlásit hodinu stávky a za neslušnou větu stávku generální. Ale příliš bych je neštval, kdybych byl na premiérově místě.
Otázkou, byť čistě teoretickou, je, zda má cenu se nad neslušnostmi mocných příliš rozčilovat. Lidé jsou v podstatě se svým vývojem hotovi tak asi v pěti letech a s každým dalším rokem schopnost změn osobnosti rapidně klesá. Přinejmenším pokud jde o změny k lepšímu. Jedné věci se však naučit lze, a to je předstírání.
Někdy máme za to, že tím se liší člověk od zvířete, že totiž dokáže odložit slast na pozdější dobu. Ale to není přesné, například kocour skočí po myši také až tehdy, když je na to z technického hlediska ten pravý čas. A že má na myš velkou chuť, o tom nelze pochybovat.
Macek takový, když už se vrhá na svou oběť, vrhá se s rozmyslem. Předstírání je však dřina, zvláště když musíte předstírat dlouho. A protože lidé v politice většinou dost dlouho vězí, nevydrží jim to, pokud nemají dobrou průpravu.
Všimněte si, jak se zatím chovali politici odkojení divadlem, třeba všichni ti herci a jeden dramatik. Ti byli ústnatí jen tehdy, když chtěli. Protože umějí hrát roli a politika je jen jinou formou divadla. Proto není takový problém přejít od divadla k politice. I průměrný herec může být úspěšný politik.
Ale zatím neznám případ, že by se průměrný politik přeškolil v úspěšného herce. Dokonce ani v průměrného. Pravda, ne všichni herci zazářili svými výkony, ale nějak se nestalo, že by někoho pozuráželi, proměněni v klubíčko nervů.
Je to zvláštní, jak dobrou přípravkou ta profese je. Herci často pijí, v zákulisí jsou sprostí, jsou opojeni ješitností, někteří baží po penězích, ale to všechno jim publikum nakonec odpustí. Protože to netahají na scénu.
Kocourů a herců je v politice málo. (Právníků taky, ale ti asi vědí, proč se tam neženou.) Nechť lid vyzve aspoň herce, aby masově vstoupili do věcí veřejných. Ne že by jim rozuměli, ale aby aspoň bylo na co koukat bez hrozby morální újmy.
